selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl.
Vodič.
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony.
ký plyn, jehož částečky stále kmitají.
Polovodiče, např. 27. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce. argon, neón. Polovodiče
Izolant. Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm.
16. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony.
Polovodič. Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů. 27). Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony.
Na tomto kroužku jsou např. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. Tak tomu ostatních izolantů. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). praxi určuje
např. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce. Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká. Čárkovaný
48
. Schéma
molekuly. Proto např. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm
