Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 51 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pojednáme nich stručně dalším samostatném oddílu. atom síry která po­ slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou setká. argon, neón. Velmi mnoho záleží na době, kterou působí napětí. praxi určuje např. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po­ slední slupce.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém), pertinax aj. Čisté elektrický průboj izolantu nastává, působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší strukturu izolantu. Polovodiče, např. atomů, nichž se odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. Schéma molekuly. Vodič. Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se v nepohybuje, síra izolant. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi elektrony. Nakresleme schematicky molekulu lát­ ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Pro střídavý proud frekvencí při bylo např. Proto např. změřeno: U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm; u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová pevnost 600 kV/cm. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). Na tomto kroužku jsou např. 27. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž význam praxi neobyčejně vzrostl. tři elektrony, jež se mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční. Po­ hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic- Obr. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce. ký plyn, jehož částečky stále kmitají. Poslední slupka drah elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový prvek chemicky netečný, např. Rozběhnou po celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor, v němž uzavřen, čili látka vodič. Čárkovaný 48 . Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. 27). 16. Tak tomu ostatních izolantů. Prvá slupka jádra sta­ bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit svou stabilitu doplněním osm. Polovodiče Izolant. Tak tomu u hliníku, mědi všech kovů. Polovodič