Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká. Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič. 27).
Vodič.
Polovodiče, např. Tak tomu ostatních izolantů. praxi určuje
např. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. Polovodiče
Izolant. Čárkovaný
48
.
Polovodič. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např.
16. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce. Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. 27.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu. argon, neón. Schéma
molekuly. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm.
Na tomto kroužku jsou např.
ký plyn, jehož částečky stále kmitají. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl. Proto např. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí).
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony
