Proto např. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční.
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce.
Na tomto kroužku jsou např. Čárkovaný
48
.
Polovodič.
Polovodiče, např. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. 27.
ký plyn, jehož částečky stále kmitají. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm. Tak tomu ostatních izolantů. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. Polovodiče
Izolant. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony. Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např. argon, neón. 27). Schéma
molekuly. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr.
16. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká. Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů. Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. praxi určuje
např.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj.
Vodič. Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič
