Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce. Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony. Polovodiče
Izolant. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např.
Polovodič. Proto např. Čárkovaný
48
. Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič.
Vodič. Schéma
molekuly. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm.
Polovodiče, např.
16. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm.
Na tomto kroužku jsou např. argon, neón. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). 27). Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Tak tomu ostatních izolantů.
ký plyn, jehož částečky stále kmitají. praxi určuje
např. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr.
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční. 27. Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty
