ký plyn, jehož částečky stále kmitají. Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič. 27). Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např.
16. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. argon, neón. Polovodiče
Izolant.
Polovodič. Tak tomu ostatních izolantů. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu. praxi určuje
např. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce.
Na tomto kroužku jsou např. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj. Proto např.
Polovodiče, např. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). 27. Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů. Čárkovaný
48
. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony.
Vodič.
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu. Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm. Schéma
molekuly. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např
