Proto také neprotékají sírou volné elektrony, záporná elektřina se
v nepohybuje, síra izolant. Nakresleme schematicky molekulu lát
ky kroužkem, který značí poslední slupku (obr. Takové látky dostanou rychleji stabilitě tím, zbaví
svých elektronů poslední slupce, aby zbyla předposlední slupka osmi
elektrony. atomů, nichž se
odpoutaly elektrony, vzniknou kladné ionty. jednominutová dielektrická pevnost závislá tloušťce.
Vodič. Atom draslíku poslední slupce (neúplně zaplněné sféře) jen
jeden elektron; vápník dva elektrony, hliník tři elektrony po
slední slupce. Nastane-H průboj teprve několik minut přívodu
napětí, mluvíme tepelném průboji (izolant propálí). Polovodiče
Izolant. Rozběhnou po
celém kusu látky, jako plyn vyplní celý volný prostor,
v němž uzavřen, čili látka vodič. Čárkovaný
48
. Tak tomu
u hliníku, mědi všech kovů. tři elektrony, jež se
mohly uvolnit, čili jsou volné, valenční.
Polovodiče, např. Slupky blíže jádra elektrony poslední slupce odpuzují, jádro
je málo přitahuje, elektrony mohou uvolnit; jsou volné elektrony. Proto např. Pojednáme nich stručně dalším
samostatném oddílu.plastické hmoty umělé izolační hmoty, jako mikanit (slída pojivém),
pertinax aj.
Probití tuhých izolantů není dosud plně objasněno. selen, germanium, křemík, tvoří zvláštní skupinu, jejíž
význam praxi neobyčejně vzrostl. Víme už, velmi zjednodušené představě atom kladné
jádro, kolem něhož obíhají slupkách elektrony. Pro střídavý
proud frekvencí při bylo např. 27). argon, neón. Schéma
molekuly. praxi určuje
např. Velmi mnoho záleží
na době, kterou působí napětí. Prvá slupka jádra sta
bilní dvěma elektrony, kdežto elektrony poslední slupky snaží zvýšit
svou stabilitu doplněním osm. Tak tomu ostatních izolantů. atom síry která po
slední slupce šest elektronů, polapí ještě dva elektrony, nimiž náhodou
setká. Po
hybují snadno mezi atomy tvoří jakýsi elektronic-
Obr.
16. změřeno:
U slídy tlusté 0,055 krátkodobáizolačnípevnost 135 900 kV/cm;
u papíru napuštěného minerálním olejem tlustého jednominutová
pevnost 600 kV/cm.
Polovodič. 27. Poslední slupka drah
elektronů, která jádra nejdále, může mít nejvýše osm elektronů; takový
prvek chemicky netečný, např.
Na tomto kroužku jsou např.
ký plyn, jehož částečky stále kmitají. Čisté elektrický průboj izolantu nastává,
působí-li napětí kratší dobu než zrychlené elektrony ionty rozruší
strukturu izolantu
