Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 36 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nekrouží kolem nich obaly elektronů (proto nemohou tvořit žádné chemické sloučeniny) mají význam jen v jádrech atomů. Není to nějaká malá kulička nábojem; víme jen, elektron chová, jako měl malou masu záporný náboj; této mase čeho je) nemáme ještě úplné zprávy. Elektrony tekou opačným směrem než proud. Obr. Elektrony protékají podle šipky zápor­ ného pólu kladnému; proudu platí úmluva, že teše kladného pólu zápornému. Říkáme stále, proud teče kladného konce zápornému, najednou elektrony, které proud vedou, jsou nabity záporně čili běží záporného konce kladnému. Elektron záporně nabitá částečka. 11. Také izolanty obsahují elektrony; izolant však propouští elektrony velmi těžce, proto jím prochází elektřina nesmírně pomalu, nám zdá, jím neprochází vůbec. Vzniklé teplo jmenuje Jouleovo (čti džaulovo). 11). Skoro všechny prvky jsou směsí izotopů.Tento rozpor vznikl nešťastnou náhodou dobách, kdy elektronech měli badatelé jen ne­ přesné představy.každé žárovce. Slova kladný záporný byla zavedena dodnes drží v tom smyslu, označují směr proudu opačně než skutečnosti; to ten nešťastný koláč, kterývždy padá namazanou stranu. Látka všech věcí elektronů, ale elektrony nejsou kousky látky (nejsou velmi malé kousky látky). Prvou umělou proměnu prvku provedl 1919 3 Elektrotechnika teorií 33 . Těleso kladně nabité elektrony pozbylo, chudé elektrony; tě­ leso záporně nabité bohaté elektrony. Počet určuje chemickou podstatu prvku, součet -f- n určuje atomovou váhu. Něco této představě je, ale při přesnějším zkoumání nevyhovuje. Prochází-li drátem proud, vznikají kolem něho určité magnetické jevy, nichž bude výklad kapitole magne­ tismu. Protože bez náboje, nemění počet částic che­ mické vlastnosti prvku, tvoří tzv. Atomová jádra všech prvků jsou protonů neutronů Proton je kladné jádro vodíkového atomu, neutrony jsou částice bez náboje, asi stejně veliké jako protony. bychom mohli zvědavě zeptat: částečka čeho? Ale nesmíme tak ptát, protože neznáme odpověd. Pa­ matujme si: proud teče vždy kladného pólu k zápornému, elektrony však běží opačným smě­ rem (obr. Podobně můžeme říci, dům cihel, ale cihly přece nejsou velmi malé domy. Proto nedá elektron znázornit jako jiné věci, které můžeme na­ hmatat.Atom bývápředstavován jakozmen- šený vesmír, Slunce (jádro) oběžnicemi (elektrony). Jsou „nahé“, tj. ho využito elektrických žehličkách aj. izotopy různé hmotě