Pa
matujme si: proud teče vždy kladného pólu
k zápornému, elektrony však běží opačným smě
rem (obr.
Atomová jádra všech prvků jsou protonů neutronů Proton je
kladné jádro vodíkového atomu, neutrony jsou částice bez náboje, asi stejně
veliké jako protony. Prochází-li drátem proud, vznikají
kolem něho určité magnetické jevy, nichž bude výklad kapitole magne
tismu. izotopy různé hmotě.
Elektron záporně nabitá částečka. Elektrony tekou opačným směrem než proud. Jsou „nahé“, tj. Elektrony protékají podle šipky zápor
ného pólu kladnému; proudu platí úmluva, že
teše kladného pólu zápornému. Látka všech věcí elektronů, ale elektrony nejsou kousky látky
(nejsou velmi malé kousky látky). 11).každé žárovce. Protože bez náboje, nemění počet částic che
mické vlastnosti prvku, tvoří tzv. ho
využito elektrických žehličkách aj. Vzniklé teplo jmenuje Jouleovo (čti džaulovo). Není to
nějaká malá kulička nábojem; víme jen, elektron chová, jako měl
malou masu záporný náboj; této mase čeho je) nemáme ještě úplné
zprávy. nekrouží kolem nich obaly elektronů
(proto nemohou tvořit žádné chemické sloučeniny) mají význam jen
v jádrech atomů.Atom bývápředstavován jakozmen-
šený vesmír, Slunce (jádro) oběžnicemi (elektrony). Počet určuje chemickou podstatu prvku, součet -f- n
určuje atomovou váhu.
Říkáme stále, proud teče kladného konce zápornému, najednou
elektrony, které proud vedou, jsou nabity záporně čili běží záporného
konce kladnému.Tento rozpor
vznikl nešťastnou náhodou dobách, kdy elektronech měli badatelé jen ne
přesné představy. 11. Proto nedá elektron znázornit jako jiné věci, které můžeme na
hmatat. Prvou umělou proměnu prvku provedl 1919
3 Elektrotechnika teorií 33
. Těleso kladně nabité
elektrony pozbylo, chudé elektrony; tě
leso záporně nabité bohaté elektrony. Skoro všechny
prvky jsou směsí izotopů. Slova kladný záporný byla zavedena dodnes drží
v tom smyslu, označují směr proudu opačně než skutečnosti; to
ten nešťastný koláč, kterývždy padá namazanou stranu. Něco této představě
je, ale při přesnějším zkoumání nevyhovuje.
Také izolanty obsahují elektrony; izolant však propouští elektrony velmi
těžce, proto jím prochází elektřina nesmírně pomalu, nám zdá, jím
neprochází vůbec. bychom mohli zvědavě zeptat:
částečka čeho? Ale nesmíme tak ptát, protože neznáme odpověd.
Obr. Podobně můžeme říci, dům cihel,
ale cihly přece nejsou velmi malé domy
