Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 36 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Není to nějaká malá kulička nábojem; víme jen, elektron chová, jako měl malou masu záporný náboj; této mase čeho je) nemáme ještě úplné zprávy. Elektron záporně nabitá částečka. Obr. izotopy různé hmotě. Také izolanty obsahují elektrony; izolant však propouští elektrony velmi těžce, proto jím prochází elektřina nesmírně pomalu, nám zdá, jím neprochází vůbec. Látka všech věcí elektronů, ale elektrony nejsou kousky látky (nejsou velmi malé kousky látky). bychom mohli zvědavě zeptat: částečka čeho? Ale nesmíme tak ptát, protože neznáme odpověd. Atomová jádra všech prvků jsou protonů neutronů Proton je kladné jádro vodíkového atomu, neutrony jsou částice bez náboje, asi stejně veliké jako protony. 11). 11. Elektrony protékají podle šipky zápor­ ného pólu kladnému; proudu platí úmluva, že teše kladného pólu zápornému.Tento rozpor vznikl nešťastnou náhodou dobách, kdy elektronech měli badatelé jen ne­ přesné představy. Vzniklé teplo jmenuje Jouleovo (čti džaulovo). Těleso kladně nabité elektrony pozbylo, chudé elektrony; tě­ leso záporně nabité bohaté elektrony. Skoro všechny prvky jsou směsí izotopů. Říkáme stále, proud teče kladného konce zápornému, najednou elektrony, které proud vedou, jsou nabity záporně čili běží záporného konce kladnému. Jsou „nahé“, tj. Počet určuje chemickou podstatu prvku, součet -f- n určuje atomovou váhu.každé žárovce. Pa­ matujme si: proud teče vždy kladného pólu k zápornému, elektrony však běží opačným smě­ rem (obr. Slova kladný záporný byla zavedena dodnes drží v tom smyslu, označují směr proudu opačně než skutečnosti; to ten nešťastný koláč, kterývždy padá namazanou stranu. Podobně můžeme říci, dům cihel, ale cihly přece nejsou velmi malé domy. Protože bez náboje, nemění počet částic che­ mické vlastnosti prvku, tvoří tzv. ho využito elektrických žehličkách aj. Prochází-li drátem proud, vznikají kolem něho určité magnetické jevy, nichž bude výklad kapitole magne­ tismu.Atom bývápředstavován jakozmen- šený vesmír, Slunce (jádro) oběžnicemi (elektrony). Něco této představě je, ale při přesnějším zkoumání nevyhovuje. Elektrony tekou opačným směrem než proud. Proto nedá elektron znázornit jako jiné věci, které můžeme na­ hmatat. nekrouží kolem nich obaly elektronů (proto nemohou tvořit žádné chemické sloučeniny) mají význam jen v jádrech atomů. Prvou umělou proměnu prvku provedl 1919 3 Elektrotechnika teorií 33