Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 35 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proudový náraz (elektrické pole) však šíří touto rychlostí drátem: jednom konci drátu přivedeme proud (impuls, náraz). Stejně si představujeme, drát nějak „plný elektřiny“ nárazem jeden konec je část elektřiny vytlačena druhém konci ven. Pro praxi stačí, když si elektřinu představujeme jako nějakou neobyčejně pohyblivou látku, která teče měděným drátem jako voda teče trubkou (ač toto přirovnání není přesné). Rychlostí 300 000 vteřinu tento náraz přenese druhý konec drátu, tam hned „vytéká“ drátu jiný proud.12. Vědecký výklad úžasné rychlosti elektřiny složitý. Jak rychle běží elektrický proud drátem? Podivíte se: vláknem žárovky, které svítí, když proudem rozžhaveno, běží elektřina rychlostí jenom několika vteřinu; neběhá dráty úžasnou rychlostí 300 000 za vteřinu. Bylo zjištěno, proud je takto přenášen velikým množstvím záporně nabitých částic, elektrony. Druh atomu, tím látky, určován jádrem, velikostí jeho kladného náboje; počet elektronů kolem jádra není stálý, několik nich může utrhnout nebo vymění jiné. Není týž proud, řekněme tytéž elektrony, částice elektřiny, které jsme drátu přivedli. Drát celé délce plný, není něm dutina, kterou něco jako voda protékalo. toho plyne zásada, vlastně elektřina (náboj) nedá „dělat“, vyrábět; náboje ne­ vyrábíme, jenom přenášíme místa místo. Proud jím však protéká znamenitě, přestane téci, jakmile drát přerušíme. Elektron záporného náboje nedá nijak „oddělit“, tak jako nedá kladný náboj oddělit jádra. Elektrický proud Abychom mohli proud, jeho účinky pozorovat, musíme jej přinutit, aby tekl ven vodiče. Atomy všech látek jsou složeny kladně nabitého jádra, kolem něhož víří různý počet záporných elektronů. Jedi­ ná důležitá změna ním stane: zahřívá průchodem proudu, jak vidíme 32 . Drát průchodem proudu nemění, jen podél něho pohybují elektrony. Ani pod nejlepším mikroskopem nevidíme nic, drátem pohybovalo, drát není těžší nebo nějak opotřebený průchodem proudu. Vzniká tím elektrický proud, jako vody vzniká vodní proud. Ani nedovedeme představit, drátem stalo, kdyby jím tak rychle elektřina prolétla. Právě tak když začne pracovat čerpadlo hned teče vzdáleném konci potrubí voda, jiná voda, než kterou právě dodalo čerpadlo; potrubí je plné vody čerpadlo svým tlakem vodu vytlačuje stále vpřed. drátu, jímž prochází proud, nevidíme ani nejlepším mikroskopem nic (jen trochu ohřívá). Ztrácí-li atom nějaké elektrony, stává kladným; získá-li jich několik, převládá něm záporná elektřina, záporný. Tro­ chu vody můžeme nabrat nádobky. elektronce rozhlasového přístroje běží proud prostorem, něhož byl vyčerpán vzduch. Při elektrickém výboji nebo při blesku proběhne proud vzduchem. Také kondenzátoru nebo akumulá­ toru „nabrat“, říkáme nabít, elektřina