Plynou toho četné
překvapující závěry. Vzdálíme-li sebe, ale jsou-U stále mezi vodivě spojeny,
je prostor mezi nimi bez elektrického pole. Náboj značí jen zvětšení množství atomů elektřiny.
11. Později podrobně poznáme, podobně magnetu vložíme-li fero
magnetickou látku látku, již magnet přitahuje) magnetického pole,
stane látka magnetem, projeví magnetická indukce.
Vzniká tak hvězdicovitý obrazec sirného prášku udávající tvar „elektrické
skvrny“.váme elektrické pole', silové čáry něm udávají průběh pole asi tak jako směr
dolů udává průběh gravitačního pole Země.
*) Správný název pro protiklad vodiče izolant. hovorové řeči však
udržuje název izolátor, který správně značí těleso izolantu, jež úkol
izolovat nést nějaký vodič. izolantu můžeme např. 9—10. kov, dřevo, papír, ebonit aj. 8-A).
Z předchozího plyne důležitý závěr: Atomy elektřiny (elektrony) jsou ve
vodičích pohyblivé.
30
. Pravá deska záporný náboj, levá
kladný. Proto vytvářely mezi sebou pole opačného smyslu, než pole 12,
a jež tedy rušilo účinky pole 12. Přerušíme-li jejich vodivé spojení
a vyjmeme-li desky pole vzdálíme sebe, obr. Podle toho můžeme hmoty dělit: prvé nichž zmizí pole
hned) nazveme vodiče, poslední nichž mizí pole nejpomaleji) izolanty *
)
Už toho vidíme, neexistuje dokonalý izolant, každá hmota vede elek
trický proud. vytvořit ,,skvrnu“ elek
trického náboje; protože však jsou atomy elektřiny neviditelné, učiníme
viditelnými jejich účinek (silové čáry) poprášením, např.
Vložme pole mezi dvěma deskami kondenzátoru dva vodiče sobě
(obr. Vložme
mezi různé látky, např. sirným květem. izolantech pohyblivost omezena. vodiči vznikne náboj
zvaný indukovaný jen tím, němu přiblížilo jiné nabité těleso,
obr. Při
vložení kovu zmizí pole okamžitě, dřeva několik vteřin, ebonitu za
několik hodin., aby obou desek
dotýkaly. Nabíjení indukcí (buzením, influencí) indukční čáry
Ve vodiči jsou kladné záporné atomy elektřiny; není-li vodič nabit elek
třinou, obou stejně. Součet obou nábojů deskách nula,
dotykem desek oba náboje zmizí.
Látka elektrické pole. Mějme dvě desky kondenzátoru, nabité. Náboj deskách vznikl indukcí. ukáže volt
metr, mezi nimi vzniklo pole.
Přiblížíme-li vodiči záporně nabitou ebonitovou tyč dotkneme se
vodiče prstem, dokud tyč blízko, načež tyč oddálíme, nabil předmět
kladně; říká tomu nabíjení indukcí čili buzením. všech případech dostáváme týž výsledek (trochu překvapující):
elektrický náboj kondenzátoru mizí; jen rychlosti mizení rozdíl. Vložíme-li těleso elektrického pole, projeví elektrická in
dukce
