Shrnutí výkladu: Dvě vzájemně izolovaná tělesa, mezi nimiž můžeme vy
tvořit elektrické napětí, nazýváme kondenzátor.
voskovaným papírem, aby nepřeskočila jiskra.
Ztratí-li kondenzátoru náboj, říkáme, kondenzátor vybil. Při vysokém napětí
by prach mezi deskami poletoval uprostřed přímkách, okraji křivkách,
a dostávali bychom tak obraz elektrického pole mezi deskami. Papír mezi deskami zlepší
kondenzátor tím, proti pouhé vzduchové izolaci deskách nahro
madit několikrát větší náboj.), klesne napětí velmi značně; po
vytažení desky napětí opět stoupne původní hodnotu. Pro
tože Zemi (tj. Prostor mezi tělesy nazý-
29
. celému světu vodivými předměty, které jsou vodivě spojeny
se zemí) přikládáme potenciál nulový, značí to, spojením zemí čili uzem
něním nabité těleso vybije. Kdybychom mezi desky vsunuli třetí
desku libovolné hmoty (kov, ebonit aj. volt
metrem.
Při rozvodu elektřiny dvěma vodiči obyčejně jeden vodič trvale spojen
se zemí; vzniká tím elektrické pole podle obr.
Dvě rovnoběžné kovové desky spojíme stejnosměrnou sítí (obr. 7. Obr. Máme mezi nimi napětí sítě 220 Setkáváme neobyčejně
důležitým jevem: když nyní síť odpojíme, zůstává mezi deskami napětí 220 V.láhve plyn; tlak obdobou napětí, obsah bomby obdobou kapacity,
množství plynu obdobou náboje. rozhlasovém přístroji
jsou kondenzátory složené řady tenkých destiček izolovaných sebe
Obr. Tento rozdíl vyvolán složitými jevy ato
mech lístků výpočtech vyjádřen číslem zvaným dielektrická konstanta
(permitivita).
Pokusem bychom zjistili, zvětšení vzdálenosti desek zvětší napětí, zmen
šení vzdálenosti desek zmenší napětí. (předpokládáno uzemnění
kladného vodiče; také vodiče jsou kondenzátory, proto pole mezi nimi). Vzájemná souvislost mezi obsahem láhve,
tlakem množstvím plynu samozřejmá známá
