), klesne napětí velmi značně; po
vytažení desky napětí opět stoupne původní hodnotu. Kdybychom mezi desky vsunuli třetí
desku libovolné hmoty (kov, ebonit aj. Máme mezi nimi napětí sítě 220 Setkáváme neobyčejně
důležitým jevem: když nyní síť odpojíme, zůstává mezi deskami napětí 220 V. (předpokládáno uzemnění
kladného vodiče; také vodiče jsou kondenzátory, proto pole mezi nimi). Obr. Papír mezi deskami zlepší
kondenzátor tím, proti pouhé vzduchové izolaci deskách nahro
madit několikrát větší náboj. Pro
tože Zemi (tj.
Shrnutí výkladu: Dvě vzájemně izolovaná tělesa, mezi nimiž můžeme vy
tvořit elektrické napětí, nazýváme kondenzátor. Prostor mezi tělesy nazý-
29
.
Pokusem bychom zjistili, zvětšení vzdálenosti desek zvětší napětí, zmen
šení vzdálenosti desek zmenší napětí. celému světu vodivými předměty, které jsou vodivě spojeny
se zemí) přikládáme potenciál nulový, značí to, spojením zemí čili uzem
něním nabité těleso vybije. rozhlasovém přístroji
jsou kondenzátory složené řady tenkých destiček izolovaných sebe
Obr. Tento rozdíl vyvolán složitými jevy ato
mech lístků výpočtech vyjádřen číslem zvaným dielektrická konstanta
(permitivita).láhve plyn; tlak obdobou napětí, obsah bomby obdobou kapacity,
množství plynu obdobou náboje.
Dvě rovnoběžné kovové desky spojíme stejnosměrnou sítí (obr.
voskovaným papírem, aby nepřeskočila jiskra.
Ztratí-li kondenzátoru náboj, říkáme, kondenzátor vybil. Vzájemná souvislost mezi obsahem láhve,
tlakem množstvím plynu samozřejmá známá. Při vysokém napětí
by prach mezi deskami poletoval uprostřed přímkách, okraji křivkách,
a dostávali bychom tak obraz elektrického pole mezi deskami.
Při rozvodu elektřiny dvěma vodiči obyčejně jeden vodič trvale spojen
se zemí; vzniká tím elektrické pole podle obr. 7. volt
metrem
