Veliký kus plátna namočí škro
bového mazu, němž byl rozpuštěn jodid draselný, napne ještě mokrý
na tabuli pocínovaného železa. 424. 425 pohled osciloskop. 426, jimiž elektronové paprsky sbírají
nebo rozptylují (proto jim říkáme elektronové čočky). Hodí zvláště pro varietní umělce kreslení, do
škol apod. Potřebné napětí pro vodorovný
vychylující systém paprsku, tzv.
Malování elektřinou (podle Bragga). už
musí být pozorovaná součást osvětlena ultrafialovým světlem, které má
délku vlny asi 2500 angstromů angstrom 10~8 cm). Vezmeme-li nyní dvě
kovové tyčinky izolovanými ru
kojeťmi připojené stejnosměr
ný proud napětí několika voltů a
dotýkáme-li kovové tabule tyčí
nabitou záporně, můžeme dru
hou tyčí nabitou kladně kreslit
krásnou fialovou čáru plátno,
neboť jod uvolněný proudem re
aguje škrobem. elektrodou
se tvoří hustá velmi jednotná fia
lová čára při každé rychlosti, již
nejlehčím dotekem. Optický mikroskop zvětšuje 2000krát. Vydrží neporušený několik let. Tím řídí pohyb světelného
paprsku stínítku trubice získáme jako světelnou křivku výsledný zá
znam, který kreslí světelná stopa paprsku.střídavá napětí, která zesílíme vedeme reproduktoru. Můžeme postavit cesty
magneticky vytvořené čočky, obr. 424). 100 OOOnásobné při elektronovém paprsku 000 V,
310
. Záznam pásku
se může magneticky vymazat. Zinková tabule nehodí, barví plátno
Obr. Zvukový záznam pásek
a jeho reprodukce. pilové kmity, vyrábí přístroj elektronkami
nazvaný rázový generátor.
Elektronový mikroskop. 6,25 široký, 0,05 mm
tlustý několik set dlouhý, vteřinu proběhne 1,5 Nejběžnější jsou
dnes pásky cellonu zvláštní emulzí.
dohněda. Tak vznikl elektro
nový mikroskop, kterým získáme mnohem větší zvětšení než optickým
mikroskopem (např. Zjišťovaná veličina
se převede elektrické napětí, které vedeme vychylujících destiček
obrazovky (katodové trubice, viz Televize). Pásek např. obr. nabitých mřížek). Elektronový paprsek
můžeme ovlávat stejně jako světelný paprsek, protože průchodem magne
tickým nebo elektrostatickým polem vychyluje (světelné kvantum, foton,
se pohybuje jako elektron přímočaře prostředí, kde nejsou silová pole;
kdežto optice používá hraničních ploch [čoček, hranolů], používáme
v elektronové optice např.
Osciloskop přístroj pozorování měření průběhu elektrických veličin,
kmitů chvění, měření tlaků, modulace vysílačů atd. Tak pracují
magnetofony, diktafony (obr
