Přístroje druhé skupiny mají různá fantastická jména. dokonalejších elek
trických gramofonů, obr.). Schéma elektrického gra
mofonu.
Šipky znáči dráhy elektronu.
2. 423, mechanické chvění jehly indukuje cívce 3
Obr.
Obr. Těsně nad rychle ubíhajícím ocelovým
páskem (nebo nad ocelovou strunou nebo nylonovým páskem solemi
železa aj. Síla tónu může libovolně řídit, lepších přístrojů lze řídit za
barvení tónu. Jsou
většinou mnohohlasové, jako klavír, varhany. Elektrofonické varhany se
velmi rozšířily.
Účelem elektrické hudby není napodobení dosud známých nástrojů,
nýbrž vytváření zcela nových zabarvení tónů, jaké nedává žádný známý
nástroj. Pásek tím němí souvislou řadu malých magnetů. Nástroje, nichž chvění vyvolává jen elektricky. Pro-
chází-li pak elektromagnetom přehrávací hlavici, indukují jeho vinutí
309
.Novějším způsobem zvukové vlny několika mikrofonů zároveň mění
v elektrické vlnění, které zesílí nárazy proudu pohybují elektromagnety
se zapisující jehlou.) nahrávací hlavici elektromagnet, který střídavě magnetuje
od zesilovače.
Záznam zvuku zvukový pás. 423. Přístroje možno rozdělit dvou skupin.
U starších gramofonů jede jehla drážkou desce, rozechvěje se, chvění se
mechanicky převede membránu vznikne tón. 422. Nástroje, nichž jsou vyvolány elektrické záchvěvy mechanicky. Hraje tedy pohybem ruky vzduchu, ale
udržet tón velmi obtížné.
1.
Magnetron: póly, anoda, katoda. Přibližováním a
oddalováním dlaně přístroje mění hudebník kapacitu zařízení, tím
i proudy reproduktoru.
střídavé napětí, které pak vede zesilovače tam mění tón repro
duktoru. Kotva pohybuje podle
záchvěvů jehly 2), vcívce indu
kují proudy, které zesílí zvuky. Vzbuzuje elektrickými kmity (nemá nic společného
s elektrickými klavíry apod.
Elektrická hudba
