Přístroje možno rozdělit dvou skupin.
Přístroje druhé skupiny mají různá fantastická jména. Elektrofonické varhany se
velmi rozšířily.
Magnetron: póly, anoda, katoda. Jsou
většinou mnohohlasové, jako klavír, varhany. Nástroje, nichž jsou vyvolány elektrické záchvěvy mechanicky.
Obr. 423. dokonalejších elek
trických gramofonů, obr. Kotva pohybuje podle
záchvěvů jehly 2), vcívce indu
kují proudy, které zesílí zvuky. 422. Schéma elektrického gra
mofonu. Těsně nad rychle ubíhajícím ocelovým
páskem (nebo nad ocelovou strunou nebo nylonovým páskem solemi
železa aj.
U starších gramofonů jede jehla drážkou desce, rozechvěje se, chvění se
mechanicky převede membránu vznikne tón.). Síla tónu může libovolně řídit, lepších přístrojů lze řídit za
barvení tónu.
2. Pásek tím němí souvislou řadu malých magnetů. Přibližováním a
oddalováním dlaně přístroje mění hudebník kapacitu zařízení, tím
i proudy reproduktoru.) nahrávací hlavici elektromagnet, který střídavě magnetuje
od zesilovače.
Šipky znáči dráhy elektronu. Hraje tedy pohybem ruky vzduchu, ale
udržet tón velmi obtížné. Vzbuzuje elektrickými kmity (nemá nic společného
s elektrickými klavíry apod.
1. Nástroje, nichž chvění vyvolává jen elektricky.
Záznam zvuku zvukový pás. 423, mechanické chvění jehly indukuje cívce 3
Obr. Pro-
chází-li pak elektromagnetom přehrávací hlavici, indukují jeho vinutí
309
.Novějším způsobem zvukové vlny několika mikrofonů zároveň mění
v elektrické vlnění, které zesílí nárazy proudu pohybují elektromagnety
se zapisující jehlou.
Účelem elektrické hudby není napodobení dosud známých nástrojů,
nýbrž vytváření zcela nových zabarvení tónů, jaké nedává žádný známý
nástroj.
Elektrická hudba.
střídavé napětí, které pak vede zesilovače tam mění tón repro
duktoru
