Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Usměrněni, kmitů (detekce). 409. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. 408. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Jeden způsob usměrnění znázorněn.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka.
Obr. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. 407. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech.Obr. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů.
reoroduktor
Obr. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý.
300
. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr
