Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. 409. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. Usměrněni, kmitů (detekce). 408. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače.
reoroduktor
Obr. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Jeden způsob usměrnění znázorněn. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů.
Obr. 407. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod.
300
. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý.Obr. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např
