407. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý.
reoroduktor
Obr. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem.Obr. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou.
Obr. 408. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Usměrněni, kmitů (detekce). Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. Jeden způsob usměrnění znázorněn. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů.
300
. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. 409. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače
