prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. 408. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Usměrněni, kmitů (detekce). Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou.
300
. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. 409.
reoroduktor
Obr. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. Jeden způsob usměrnění znázorněn. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např.
Obr. 407. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem.Obr
