Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy.
reoroduktor
Obr. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem.Obr. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Usměrněni, kmitů (detekce). 407. 409. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů.
Obr. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. 408. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Jeden způsob usměrnění znázorněn.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka.
300
