Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. 409. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká.
reoroduktor
Obr.
300
. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. Usměrněni, kmitů (detekce). koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. 408.
Obr. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Jeden způsob usměrnění znázorněn. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. 407. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr.Obr. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů
