Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. 407. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Jeden způsob usměrnění znázorněn. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. 409.
Obr. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr.Obr. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů.
reoroduktor
Obr. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením.
300
. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. 408. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. Usměrněni, kmitů (detekce). Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech
