Jeden způsob usměrnění znázorněn. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů. 408. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. Usměrněni, kmitů (detekce). 407. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor.
reoroduktor
Obr. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká.
Obr. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr.Obr. 409.
300
. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou
