Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod.
reoroduktor
Obr. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače.
300
. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. použití charakteristiky elektronky zahnuté části.
Obr. Jeden způsob usměrnění znázorněn.Obr. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. 408. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou. 409. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. 407. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. Usměrněni, kmitů (detekce)
