Čerpáme
stále stejně rychle, ale někdy dlouhými zdvihy (silné kmity), někdy krátkými
zdvihy. Zesílení nízkofrekvenčních kmi
tů. Detektor
s vysokofrekvenčním
zesílením. Mřížka elektronky připojena
na přijímací obvod přes kondenzátor, který propouští oscilační proudy, konden
zátorové desky jsou spojeny velkým odporem nazvaným mřížkový svod.
Obr. Vše však založeno na
zázračně pružném způsobu ovládání proudu elektronkou.
reoroduktor
Obr. 406, nutno převést změny síly proudu, který tekl jedním
směrem. Výsledkem je, jsou-li
oscilace silné, přitahuje mřížka mnoho elektronů nabývá vysokého záporného
náboje, jsou-li kmity slabé, náboj mřížky malý. Jeden způsob usměrnění znázorněn.
300
. Pamatujme, jednoduchých zařízení, jež popisujeme,
je velmi daleko složitým obvodům moderního přijímače.Obr. Usměrněni, kmitů (detekce). Bez mřížkového svodu by
tento záporný náboj vzrostl zastavil nakonec celý proud elektronkou, nebol
mřížka nemůže zbavit svých elektronů uvnitř elektronky také nemůže vybít
kondenzátorem. Změny amplitudy kmitavého proudu,
získané podle obr. 409. Mřížkovým svodem náboj pomalu uniká. prvém případě bude pneumatice velké napětí, druhém bude měkká. Novinky můžeme studo
vat nejlépe odborných časopisech. Pro srovnání: jako když
pumpujeme pneumatiku, která dírku představující mřížkový svod. 408. koncovém stupni proudové změny
zesílí koncovou elektronkou použije se
jich pro reproduktor. Pokaždé,
když mřížka stane kladnou kmitů přijímacím obvodu, přitahuje sobě
elektronky vlákna, tak shromažduje záporný náboj. 407. použití charakteristiky elektronky zahnuté části. Jsou ještě jiné způsoby, jak dosáhneme
téhož výsledku, např. Převedli jsme tedy změny amplitudy kmitů na
změny proudu plynoucího elektronkou.
Průměrný proud elektronkou závisí průměrném potenciálu mřížky tím
menší, čím zápornější mřížka
