Usměrnění (detekci) vykládá obr. 406.
proud, který pak detektorem usměrní slyšitelný sluchátkách F. 409, 410
nízkofrekvenční zesílení, kdy kmity místo detektoru VF-zesilovače
vedou mřížku triody Změnami napětí mřížky mění silnější anodový
V anténa
Obr.
Sekundární vinutí spojeno mřížkou záporným pólem žhavicí baterie
— (někdy také vedeno zvláštní mřížkovou baterii jejíž kladný
pól spojen tzv. Zapojením triody podle
obr. Schéma ukazuje jen princip
laděni, nikam signál neodevzdává. Kmitavé proudy přijaté anténou jsou velmi
účinně podporovány vazbou mezi aby vzrostly. Obvod sám může udržovat kmity. Nařízením
kapacity kondenzátoru obvod naladí kmitočet vysilače, čímž působením
rezonance kmitavé proudy něm indukované daleko více zesílí.
Obyčejný krystalový přijímač byl zapojen podle obr.
299
. Účinek dále
zesílí elektronkou. Dosah přijímače nízko
frekvenčním zesílením nezvětší, stoupá jen síla příjmu. budi-li proudy dostatečně silnou emsu Vazbu lze
měnit úpravou vzájemné polohy nebo jinými způsoby. 408 dostaneme vysokofrekvenční zesílení, zapojením podle obr. mřížkové předpětí).Elektronkou tedy můžeme zesílit velmi slabé proudy zachycené anténou. Přívody antény uzemněni jsou upraveny podle
tohoto náčrtu. Laděni obvodu zachycení kmitů vysilače. Nejprve potrebujeme při
jímači oddělit vysokofrekvenční kmity, vyslané zvoleným vysílačem, kmitů
jiných stanic, zachytit je. Princip ladění
rádiového obvodu elektronkou zachycení kmitů vysílací stanice ukazuje
obr.
Uvolníme-li „vazbu“, aby vlastní kmity právě ustaly, přijímač neobyčejně
citlivý kmity přicházející zvenčí. Nařízením kapacity vazby
vzniknou silné kmitavé proudy přijímači, přičemž amplituda oscilací roste a
klesá závislosti proměnné síle kmitů vysílače. 406. Tyto
proudy, procházející reakční cívkou udržují kmity, je-li „vazba“ mezi I
dostatečně „těsná“, tj. 398. 407.
Při nízkofrekvenčním zesílení jsou detektorem usměrněné proudy kmi
tajícího obvodu zavedeny primárního vinutí transformátoru Tr. Vlastni kmitočet řídíme proměnlivým kondenzátorem.
Vysokofrekvenčním zesílením (např. Kmitavé proudy mění po
tenciál mřížky tak působí mnohem mocnější změny anodového proudu. desetinásobně) rozšíří dosah přijí
mače; vlnění vzdálené stanice, které již nestačilo vytvoření zvuku, je
tak silné, zvuk vytvoří. Je-li příliš těsná,
udržuje přijímač své vlastni kmity působí hlučné pískání reproduktoru
