Při nízkofrekvenčním zesílení jsou detektorem usměrněné proudy kmi
tajícího obvodu zavedeny primárního vinutí transformátoru Tr. Usměrnění (detekci) vykládá obr. Tyto
proudy, procházející reakční cívkou udržují kmity, je-li „vazba“ mezi I
dostatečně „těsná“, tj. Nařízením kapacity vazby
vzniknou silné kmitavé proudy přijímači, přičemž amplituda oscilací roste a
klesá závislosti proměnné síle kmitů vysílače. Obvod sám může udržovat kmity. 406. 408 dostaneme vysokofrekvenční zesílení, zapojením podle obr. 407. Nařízením
kapacity kondenzátoru obvod naladí kmitočet vysilače, čímž působením
rezonance kmitavé proudy něm indukované daleko více zesílí. Nejprve potrebujeme při
jímači oddělit vysokofrekvenční kmity, vyslané zvoleným vysílačem, kmitů
jiných stanic, zachytit je. Schéma ukazuje jen princip
laděni, nikam signál neodevzdává. 406.
299
. Princip ladění
rádiového obvodu elektronkou zachycení kmitů vysílací stanice ukazuje
obr.
Uvolníme-li „vazbu“, aby vlastní kmity právě ustaly, přijímač neobyčejně
citlivý kmity přicházející zvenčí.
Vysokofrekvenčním zesílením (např.
Sekundární vinutí spojeno mřížkou záporným pólem žhavicí baterie
— (někdy také vedeno zvláštní mřížkovou baterii jejíž kladný
pól spojen tzv. budi-li proudy dostatečně silnou emsu Vazbu lze
měnit úpravou vzájemné polohy nebo jinými způsoby. Kmitavé proudy přijaté anténou jsou velmi
účinně podporovány vazbou mezi aby vzrostly. Laděni obvodu zachycení kmitů vysilače. Zapojením triody podle
obr. Přívody antény uzemněni jsou upraveny podle
tohoto náčrtu. Je-li příliš těsná,
udržuje přijímač své vlastni kmity působí hlučné pískání reproduktoru.
proud, který pak detektorem usměrní slyšitelný sluchátkách F. Vlastni kmitočet řídíme proměnlivým kondenzátorem. Dosah přijímače nízko
frekvenčním zesílením nezvětší, stoupá jen síla příjmu. 409, 410
nízkofrekvenční zesílení, kdy kmity místo detektoru VF-zesilovače
vedou mřížku triody Změnami napětí mřížky mění silnější anodový
V anténa
Obr.
Obyčejný krystalový přijímač byl zapojen podle obr. desetinásobně) rozšíří dosah přijí
mače; vlnění vzdálené stanice, které již nestačilo vytvoření zvuku, je
tak silné, zvuk vytvoří. Kmitavé proudy mění po
tenciál mřížky tak působí mnohem mocnější změny anodového proudu. Účinek dále
zesílí elektronkou. 398.Elektronkou tedy můžeme zesílit velmi slabé proudy zachycené anténou. mřížkové předpětí)
