Jdeme-li nabitou tyčí po
kojem, pohybuje celé elektrické pole námi, konce silových čar běží po
okolních předmětech; nejvíce jich vždy naběhne nejbližších výstupků,
protože silové^čáry samy hledají vždy nejkratší cestu jednoho předmětu
k druhému.
Vakuum podle Faradaye vyplněno pružným „éterem“, který vlast
nosti dielektrika.
Vzduch průběh pole velmi nepatrný vliv, protože prostor naplněný
vzduchem prakticky vzato skoro prázdný.
Předběhneme trochu výklad tím, vzpomeneme magnet.
O celé zeměkouli říkáme, potenciál rovný nule.1025 molekul, které běhají rychlostí asi 500 m/s, tím, se
stále srážejí, jsou jejich dráhy propletené klikaté.
V původním Faradayově výkladu nebyly silové čáry jen myšlené, po
važoval fyzikální skutečnost, proto popsal jejich mechanické vlast
nosti, jak tom výše zmínka. svě
telné síti máme napětí 220 voltů (220 V). Při
vodivém spojení nabitých těles silové čáry zmizí, elektřiny vyrovnají
proudem. Má-li těleso vyšší
potenciál než Země, potenciál kladný; nižší potenciál než Země zá
porný. Kde jsou silové čáry zhuštěny (je jich více),
tam síla větší. Rozdíl napětí měří prací, kterou proud při průtoku mohl vy
konat.
Od zelektrovaného předmětu běží tedy všechny strany prostoru
silové čáry jako neviditelná gumová vlákna končí předmětech, které
se jim postaví cesty (tj. vycházejí jednoho náboje druhém končí,
nebo vybíhají paprskovitě jediného náboje). Také
kolem magnetu vytvoří magnetické pole směr síly něm určuje vždy
silová čára. Obvyklá jednotka rozdílu potenciálů (napětí) jmenuje volt.prostoru směrem silových čar.
27
. Vychází severního pólu magnetu běží jižnímu. Elektrické
a magnetické silové čáry nechovají stejně.
9. Stejně
však může být elektrické pole vzduchoprázdném prostoru, vakuu. vzduchu míst
nosti asi 3. bez proudu). Hlavní rozdíl tom, že
magnetické silové čáry jsou vždy uzavřené, nemají tedy začátek ani konec.
Mluvili jsme dosud elektrickém poli silových čárách vzduchu. Elektrický náboj tím nepůsobil prostorem
na dálku, ale stal jen koncem velkého počtu neviditelných silových čar. Potenciál čili napětí elektřiny
Je název pro tlak snažící vytlačit kladnou elektřinu tělesa. Žádná silová čára nemůže začínat končit témže vodiči;
jsou-li dva vodiče spolu vodivě spojeny, nevytvoří mezi nimi silové čáry
(poznáme později, platí jen klidu, tj. Objem molekul vzduchu ne
patrný proti objemu prázdného prostoru mezi nimi. Silové
čáry vybíhají vždy tělesa, které elektrické napětí vyšší než okolí. toho směšná, ale „správná“ definice dielektrika: to
něco nebo nic elektrickém poli
