Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 30 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vzduch průběh pole velmi nepatrný vliv, protože prostor naplněný vzduchem prakticky vzato skoro prázdný. Při vodivém spojení nabitých těles silové čáry zmizí, elektřiny vyrovnají proudem. Elektrický náboj tím nepůsobil prostorem na dálku, ale stal jen koncem velkého počtu neviditelných silových čar. Rozdíl napětí měří prací, kterou proud při průtoku mohl vy­ konat. Stejně však může být elektrické pole vzduchoprázdném prostoru, vakuu. vycházejí jednoho náboje druhém končí, nebo vybíhají paprskovitě jediného náboje). Potenciál čili napětí elektřiny Je název pro tlak snažící vytlačit kladnou elektřinu tělesa. Elektrické a magnetické silové čáry nechovají stejně. svě­ telné síti máme napětí 220 voltů (220 V). Předběhneme trochu výklad tím, vzpomeneme magnet. bez proudu). toho směšná, ale „správná“ definice dielektrika: to něco nebo nic elektrickém poli. Hlavní rozdíl tom, že magnetické silové čáry jsou vždy uzavřené, nemají tedy začátek ani konec. Silové čáry vybíhají vždy tělesa, které elektrické napětí vyšší než okolí. V původním Faradayově výkladu nebyly silové čáry jen myšlené, po­ važoval fyzikální skutečnost, proto popsal jejich mechanické vlast­ nosti, jak tom výše zmínka. Od zelektrovaného předmětu běží tedy všechny strany prostoru silové čáry jako neviditelná gumová vlákna končí předmětech, které se jim postaví cesty (tj. Vychází severního pólu magnetu běží jižnímu. Objem molekul vzduchu ne­ patrný proti objemu prázdného prostoru mezi nimi. Také kolem magnetu vytvoří magnetické pole směr síly něm určuje vždy silová čára.1025 molekul, které běhají rychlostí asi 500 m/s, tím, se stále srážejí, jsou jejich dráhy propletené klikaté.prostoru směrem silových čar. Vakuum podle Faradaye vyplněno pružným „éterem“, který vlast­ nosti dielektrika. 27 . vzduchu míst­ nosti asi 3. Jdeme-li nabitou tyčí po­ kojem, pohybuje celé elektrické pole námi, konce silových čar běží po okolních předmětech; nejvíce jich vždy naběhne nejbližších výstupků, protože silové^čáry samy hledají vždy nejkratší cestu jednoho předmětu k druhému. Kde jsou silové čáry zhuštěny (je jich více), tam síla větší. Má-li těleso vyšší potenciál než Země, potenciál kladný; nižší potenciál než Země zá­ porný. Obvyklá jednotka rozdílu potenciálů (napětí) jmenuje volt. Mluvili jsme dosud elektrickém poli silových čárách vzduchu. O celé zeměkouli říkáme, potenciál rovný nule. 9. Žádná silová čára nemůže začínat končit témže vodiči; jsou-li dva vodiče spolu vodivě spojeny, nevytvoří mezi nimi silové čáry (poznáme později, platí jen klidu, tj