Má-li těleso vyšší
potenciál než Země, potenciál kladný; nižší potenciál než Země zá
porný. Vychází severního pólu magnetu běží jižnímu. Kde jsou silové čáry zhuštěny (je jich více),
tam síla větší. Při
vodivém spojení nabitých těles silové čáry zmizí, elektřiny vyrovnají
proudem. toho směšná, ale „správná“ definice dielektrika: to
něco nebo nic elektrickém poli. Také
kolem magnetu vytvoří magnetické pole směr síly něm určuje vždy
silová čára. Obvyklá jednotka rozdílu potenciálů (napětí) jmenuje volt.
9. bez proudu). Objem molekul vzduchu ne
patrný proti objemu prázdného prostoru mezi nimi.
Od zelektrovaného předmětu běží tedy všechny strany prostoru
silové čáry jako neviditelná gumová vlákna končí předmětech, které
se jim postaví cesty (tj.
Mluvili jsme dosud elektrickém poli silových čárách vzduchu.
Předběhneme trochu výklad tím, vzpomeneme magnet. Rozdíl napětí měří prací, kterou proud při průtoku mohl vy
konat.
O celé zeměkouli říkáme, potenciál rovný nule. Elektrický náboj tím nepůsobil prostorem
na dálku, ale stal jen koncem velkého počtu neviditelných silových čar.prostoru směrem silových čar. Elektrické
a magnetické silové čáry nechovají stejně.
Vakuum podle Faradaye vyplněno pružným „éterem“, který vlast
nosti dielektrika. vycházejí jednoho náboje druhém končí,
nebo vybíhají paprskovitě jediného náboje). svě
telné síti máme napětí 220 voltů (220 V).
27
. Stejně
však může být elektrické pole vzduchoprázdném prostoru, vakuu. Silové
čáry vybíhají vždy tělesa, které elektrické napětí vyšší než okolí.
Vzduch průběh pole velmi nepatrný vliv, protože prostor naplněný
vzduchem prakticky vzato skoro prázdný. Žádná silová čára nemůže začínat končit témže vodiči;
jsou-li dva vodiče spolu vodivě spojeny, nevytvoří mezi nimi silové čáry
(poznáme později, platí jen klidu, tj.1025 molekul, které běhají rychlostí asi 500 m/s, tím, se
stále srážejí, jsou jejich dráhy propletené klikaté. Potenciál čili napětí elektřiny
Je název pro tlak snažící vytlačit kladnou elektřinu tělesa.
V původním Faradayově výkladu nebyly silové čáry jen myšlené, po
važoval fyzikální skutečnost, proto popsal jejich mechanické vlast
nosti, jak tom výše zmínka. Jdeme-li nabitou tyčí po
kojem, pohybuje celé elektrické pole námi, konce silových čar běží po
okolních předmětech; nejvíce jich vždy naběhne nejbližších výstupků,
protože silové^čáry samy hledají vždy nejkratší cestu jednoho předmětu
k druhému. Hlavní rozdíl tom, že
magnetické silové čáry jsou vždy uzavřené, nemají tedy začátek ani konec. vzduchu míst
nosti asi 3
