Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 30 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozdíl napětí měří prací, kterou proud při průtoku mohl vy­ konat. vycházejí jednoho náboje druhém končí, nebo vybíhají paprskovitě jediného náboje).prostoru směrem silových čar. Stejně však může být elektrické pole vzduchoprázdném prostoru, vakuu. Při vodivém spojení nabitých těles silové čáry zmizí, elektřiny vyrovnají proudem. Obvyklá jednotka rozdílu potenciálů (napětí) jmenuje volt. Předběhneme trochu výklad tím, vzpomeneme magnet. svě­ telné síti máme napětí 220 voltů (220 V). V původním Faradayově výkladu nebyly silové čáry jen myšlené, po­ važoval fyzikální skutečnost, proto popsal jejich mechanické vlast­ nosti, jak tom výše zmínka. Také kolem magnetu vytvoří magnetické pole směr síly něm určuje vždy silová čára. Vychází severního pólu magnetu běží jižnímu. Silové čáry vybíhají vždy tělesa, které elektrické napětí vyšší než okolí. vzduchu míst­ nosti asi 3. Vzduch průběh pole velmi nepatrný vliv, protože prostor naplněný vzduchem prakticky vzato skoro prázdný. 9. 27 . Elektrické a magnetické silové čáry nechovají stejně. Potenciál čili napětí elektřiny Je název pro tlak snažící vytlačit kladnou elektřinu tělesa. Hlavní rozdíl tom, že magnetické silové čáry jsou vždy uzavřené, nemají tedy začátek ani konec. O celé zeměkouli říkáme, potenciál rovný nule. Mluvili jsme dosud elektrickém poli silových čárách vzduchu. Žádná silová čára nemůže začínat končit témže vodiči; jsou-li dva vodiče spolu vodivě spojeny, nevytvoří mezi nimi silové čáry (poznáme později, platí jen klidu, tj. Má-li těleso vyšší potenciál než Země, potenciál kladný; nižší potenciál než Země zá­ porný. Elektrický náboj tím nepůsobil prostorem na dálku, ale stal jen koncem velkého počtu neviditelných silových čar. bez proudu).1025 molekul, které běhají rychlostí asi 500 m/s, tím, se stále srážejí, jsou jejich dráhy propletené klikaté. toho směšná, ale „správná“ definice dielektrika: to něco nebo nic elektrickém poli. Jdeme-li nabitou tyčí po­ kojem, pohybuje celé elektrické pole námi, konce silových čar běží po okolních předmětech; nejvíce jich vždy naběhne nejbližších výstupků, protože silové^čáry samy hledají vždy nejkratší cestu jednoho předmětu k druhému. Kde jsou silové čáry zhuštěny (je jich více), tam síla větší. Objem molekul vzduchu ne­ patrný proti objemu prázdného prostoru mezi nimi. Vakuum podle Faradaye vyplněno pružným „éterem“, který vlast­ nosti dielektrika. Od zelektrovaného předmětu běží tedy všechny strany prostoru silové čáry jako neviditelná gumová vlákna končí předmětech, které se jim postaví cesty (tj