Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 273 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Později začalo používat vláken kovových, tantalu, osmia, dnes wolframu (obr. Aby byly tepelné ztráty nejmenší, svinuje vlákno dlouhé běžné žárovce na 220 asi 0,4 1,8 spirálek.rodního jevu, který nelze ani předvídat, ani vysvětlit základě současných teoretických znalosti. argonem, dusíkem, kryptonem. 357. První žárovky měly tedy vlákno uhlíkové. Wolframový drátek velkým žárem vypařuje, na­ konec přepálí. Proto třeba žárovku včas vyměnit (např. Kdybychom mohli předpovědět, pak už nebyly neočekávané, nebyly objevy. hledání nového nás ještě čeká mnoho, svět sestrojen milióny let, zde dobře připomenout Hamletova slova: „Je mnohé světě, příteli Horacio, čem našim mudrcům ani nezdálo. Ačkoli nam někdy zdá, již všechno podstatné pří­ rodě známe, není tomu tak; čteme-li díla Newtonových dob, uvidíme, že i tehdy .vědci cítili právě tak. Nemůžeme ovšem odpovědět otázku, jaké objevy jeste musí být udělány. Dim Malá vosková svíčka vyzařuje 270 . Je třeba zdůraznit, největší objevy všech dob udělali lidé mladí; proto je třeba podporovat nečekat, budou tak staří, sice dojdou uznání, ale nebudou moci nic vymyslit. 356). 1000 hodinách), nesvítí hospodárně. Položil základy teorie relativity, vy­ kládající novým způsobem některé rozpory teorii světla vztah mezi pro­ storem časem. Dříve určovala svítivost žárovek svíčkami, novou jednotkou svítivosti kandela (cd).“ Jak tomu bylo dob Shakespearových, tak tomu dnešního dne zůstane nepochybně navždy. Hlavní části žárovky uvádí obr. podstatě nejde nic jiného než zákon dialektického vývoje přírody. Také žárovka značí podle příkonu ve wattech, zpravidla 15, 25, 40, 60, 75, 100 nebo podle světelného toku v dekalumenech, Dim, např. Ani Newton nevymyslil nic, když bylo více než let. Teprve roku 1913 bylo objeveno, vlákno vydrží déle, naplní-li baňka žárovky (dosud vyčerpaná) neutrálním plynem, např. Tento významný objev dokončil Einstein roku 1911. Článek šestadvacetiletého inženýra patentního úřadu Bernu, Alberta Einsteina, otištěný skromně září roku 1905 Annalen der Physik a nazvaný „Příspěvek elektrodynamice těles pohybu“, znamenal zvrat v rozvoji fyziky prudký růst poznání. Trvanlivost žárovky. Baňka vypařeným kovem začerní, žárovka pak vydává málo světla