Později začalo používat
vláken kovových, tantalu, osmia, dnes wolframu (obr. Ačkoli nam někdy zdá, již všechno podstatné pří
rodě známe, není tomu tak; čteme-li díla Newtonových dob, uvidíme, že
i tehdy . Baňka vypařeným kovem začerní, žárovka pak vydává
málo světla. Položil základy teorie relativity, vy
kládající novým způsobem některé rozpory teorii světla vztah mezi pro
storem časem. Aby byly
tepelné ztráty nejmenší, svinuje vlákno dlouhé běžné žárovce na
220 asi 0,4 1,8 spirálek. Wolframový drátek velkým žárem vypařuje, na
konec přepálí. Teprve roku 1913 bylo objeveno, vlákno
vydrží déle, naplní-li baňka žárovky (dosud vyčerpaná) neutrálním
plynem, např. Také žárovka značí podle příkonu ve
wattech, zpravidla 15, 25, 40, 60, 75, 100 nebo podle světelného toku
v dekalumenech, Dim, např. Tento významný objev dokončil Einstein roku 1911. 1000 hodinách),
nesvítí hospodárně. Dříve určovala svítivost žárovek svíčkami, novou
jednotkou svítivosti kandela (cd).vědci cítili právě tak.“ Jak tomu bylo dob Shakespearových, tak tomu dnešního
dne zůstane nepochybně navždy.
Trvanlivost žárovky. Ani Newton nevymyslil nic, když bylo
více než let.
První žárovky měly tedy vlákno uhlíkové. argonem, dusíkem, kryptonem. Kdybychom mohli předpovědět, pak už
nebyly neočekávané, nebyly objevy. hledání nového nás ještě čeká
mnoho, svět sestrojen milióny let, zde dobře připomenout Hamletova
slova: „Je mnohé světě, příteli Horacio, čem našim mudrcům ani
nezdálo.rodního jevu, který nelze ani předvídat, ani vysvětlit základě současných
teoretických znalosti. Proto třeba žárovku včas vyměnit (např. Hlavní části žárovky uvádí
obr. Článek šestadvacetiletého inženýra patentního úřadu Bernu,
Alberta Einsteina, otištěný skromně září roku 1905 Annalen der Physik a
nazvaný „Příspěvek elektrodynamice těles pohybu“, znamenal zvrat
v rozvoji fyziky prudký růst poznání. 357. podstatě nejde nic jiného než zákon
dialektického vývoje přírody. Nemůžeme ovšem odpovědět otázku, jaké
objevy jeste musí být udělány. 356). Dim Malá vosková svíčka vyzařuje
270
.
Je třeba zdůraznit, největší objevy všech dob udělali lidé mladí; proto je
třeba podporovat nečekat, budou tak staří, sice dojdou uznání, ale
nebudou moci nic vymyslit
