Dříve určovala svítivost žárovek svíčkami, novou
jednotkou svítivosti kandela (cd). 1000 hodinách),
nesvítí hospodárně. Kdybychom mohli předpovědět, pak už
nebyly neočekávané, nebyly objevy. Tento významný objev dokončil Einstein roku 1911. podstatě nejde nic jiného než zákon
dialektického vývoje přírody. Později začalo používat
vláken kovových, tantalu, osmia, dnes wolframu (obr. Také žárovka značí podle příkonu ve
wattech, zpravidla 15, 25, 40, 60, 75, 100 nebo podle světelného toku
v dekalumenech, Dim, např.
První žárovky měly tedy vlákno uhlíkové. 356).“ Jak tomu bylo dob Shakespearových, tak tomu dnešního
dne zůstane nepochybně navždy. Ačkoli nam někdy zdá, již všechno podstatné pří
rodě známe, není tomu tak; čteme-li díla Newtonových dob, uvidíme, že
i tehdy . 357.
Trvanlivost žárovky. Dim Malá vosková svíčka vyzařuje
270
. Aby byly
tepelné ztráty nejmenší, svinuje vlákno dlouhé běžné žárovce na
220 asi 0,4 1,8 spirálek. Baňka vypařeným kovem začerní, žárovka pak vydává
málo světla.
Je třeba zdůraznit, největší objevy všech dob udělali lidé mladí; proto je
třeba podporovat nečekat, budou tak staří, sice dojdou uznání, ale
nebudou moci nic vymyslit. argonem, dusíkem, kryptonem. Wolframový drátek velkým žárem vypařuje, na
konec přepálí. Proto třeba žárovku včas vyměnit (např.vědci cítili právě tak. Článek šestadvacetiletého inženýra patentního úřadu Bernu,
Alberta Einsteina, otištěný skromně září roku 1905 Annalen der Physik a
nazvaný „Příspěvek elektrodynamice těles pohybu“, znamenal zvrat
v rozvoji fyziky prudký růst poznání. hledání nového nás ještě čeká
mnoho, svět sestrojen milióny let, zde dobře připomenout Hamletova
slova: „Je mnohé světě, příteli Horacio, čem našim mudrcům ani
nezdálo. Ani Newton nevymyslil nic, když bylo
více než let. Hlavní části žárovky uvádí
obr. Teprve roku 1913 bylo objeveno, vlákno
vydrží déle, naplní-li baňka žárovky (dosud vyčerpaná) neutrálním
plynem, např. Položil základy teorie relativity, vy
kládající novým způsobem některé rozpory teorii světla vztah mezi pro
storem časem.rodního jevu, který nelze ani předvídat, ani vysvětlit základě současných
teoretických znalosti. Nemůžeme ovšem odpovědět otázku, jaké
objevy jeste musí být udělány
