Nemůžeme ovšem odpovědět otázku, jaké
objevy jeste musí být udělány. argonem, dusíkem, kryptonem.vědci cítili právě tak. Aby byly
tepelné ztráty nejmenší, svinuje vlákno dlouhé běžné žárovce na
220 asi 0,4 1,8 spirálek.
Je třeba zdůraznit, největší objevy všech dob udělali lidé mladí; proto je
třeba podporovat nečekat, budou tak staří, sice dojdou uznání, ale
nebudou moci nic vymyslit. Ačkoli nam někdy zdá, již všechno podstatné pří
rodě známe, není tomu tak; čteme-li díla Newtonových dob, uvidíme, že
i tehdy . 1000 hodinách),
nesvítí hospodárně. Teprve roku 1913 bylo objeveno, vlákno
vydrží déle, naplní-li baňka žárovky (dosud vyčerpaná) neutrálním
plynem, např. Také žárovka značí podle příkonu ve
wattech, zpravidla 15, 25, 40, 60, 75, 100 nebo podle světelného toku
v dekalumenech, Dim, např. hledání nového nás ještě čeká
mnoho, svět sestrojen milióny let, zde dobře připomenout Hamletova
slova: „Je mnohé světě, příteli Horacio, čem našim mudrcům ani
nezdálo. Kdybychom mohli předpovědět, pak už
nebyly neočekávané, nebyly objevy. Ani Newton nevymyslil nic, když bylo
více než let. Proto třeba žárovku včas vyměnit (např. Wolframový drátek velkým žárem vypařuje, na
konec přepálí. 356). Dříve určovala svítivost žárovek svíčkami, novou
jednotkou svítivosti kandela (cd).rodního jevu, který nelze ani předvídat, ani vysvětlit základě současných
teoretických znalosti.“ Jak tomu bylo dob Shakespearových, tak tomu dnešního
dne zůstane nepochybně navždy.
Trvanlivost žárovky. 357. Později začalo používat
vláken kovových, tantalu, osmia, dnes wolframu (obr. Hlavní části žárovky uvádí
obr. podstatě nejde nic jiného než zákon
dialektického vývoje přírody. Článek šestadvacetiletého inženýra patentního úřadu Bernu,
Alberta Einsteina, otištěný skromně září roku 1905 Annalen der Physik a
nazvaný „Příspěvek elektrodynamice těles pohybu“, znamenal zvrat
v rozvoji fyziky prudký růst poznání.
První žárovky měly tedy vlákno uhlíkové. Dim Malá vosková svíčka vyzařuje
270
. Položil základy teorie relativity, vy
kládající novým způsobem některé rozpory teorii světla vztah mezi pro
storem časem. Baňka vypařeným kovem začerní, žárovka pak vydává
málo světla. Tento významný objev dokončil Einstein roku 1911
