Dne 21. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. 354. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. 355. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní).
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např.10. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. 354). Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Edison (1847 1931). Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Křižík, 1847—1941). Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.
111.Teprve později pracoval tomto problému
T. Neznal ani Ohmův zákon. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894)
