Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. Neznal ani Ohmův zákon. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Křižík, 1847—1941). října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Dne 21. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Edison (1847 1931). 355.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů.
111. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým.Teprve později pracoval tomto problému
T. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj.10. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. 354. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). 354)
