Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Křižík, 1847—1941). 354.
111. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. 354). Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Edison (1847 1931). Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal.10. 355.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr.Teprve později pracoval tomto problému
T. Dne 21.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. Neznal ani Ohmův zákon