října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Křižík, 1847—1941). Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv.Teprve později pracoval tomto problému
T. 355.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Edison (1847 1931). Neznal ani Ohmův zákon. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. 354. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). Dne 21. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd.
111.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. 354).10.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů
