10. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). 355.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Neznal ani Ohmův zákon.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. 354). Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Edison (1847 1931). Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin.
111.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní).
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti.Teprve později pracoval tomto problému
T. Křižík, 1847—1941). Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. 354.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. Dne 21
