354).
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Dne 21. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.10.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894).
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal.
111. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. 355. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Křižík, 1847—1941).Teprve později pracoval tomto problému
T. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. 354. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Edison (1847 1931). Neznal ani Ohmův zákon. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C
