V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). 354. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. 354). Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní).109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Neznal ani Ohmův zákon. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. 355.
111. Edison (1847 1931).
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. Dne 21. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal.10. Křižík, 1847—1941). Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
.Teprve později pracoval tomto problému
T
