Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Edison (1847 1931). Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila.10. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Dne 21. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Křižík, 1847—1941). 354). Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. 355.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů.Teprve později pracoval tomto problému
T.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. 354.
111. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Neznal ani Ohmův zákon. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj
