Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 272 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dnes svítí obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až 2. Žárovky Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Edisonův význam hlavně tom, propracoval houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich oblý závit, svorky atd. mezi uhlí­ kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří­ 269 . Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny jeho přístrojů dodnes užívá beze změn.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých objevitelů. října 1879 svítila konečně jeho žárovka 45 hodin, než zničila. Dne 21. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické Obr. Křižík, 1847—1941). 354). Úspěšná Edisonova žárovka uhlí­ kovým vláknem byla upravena podle obr. Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Mezi dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Když zeptali, zda to nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych to znal. Pokusy svícením proudem prová­ děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov, Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894).Teprve později pracoval tomto problému T. regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Zvláštností Edisona, nej­ většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal, vždy jen zkoušel. Neznal ani Ohmův zákon. V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. 355. Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi­ lejní výstavě Praze roku 1891 (F. 111.10. Obloukovky Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. 354. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá­ rovky rozšířily celého světa. umělé horské slunce), u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí­ žení) aj. Jeden pár uhlíků vydrží 300 hodin. Edison (1847 1931)