Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 272 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teprve později pracoval tomto problému T. 354. Jeden pár uhlíků vydrží 300 hodin. Dnes svítí obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až 2. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894).“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých objevitelů. 111. Když zeptali, zda to nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych to znal. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá­ rovky rozšířily celého světa. Mezi dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Neznal ani Ohmův zákon. Edisonův význam hlavně tom, propracoval houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich oblý závit, svorky atd. Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické Obr. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří­ 269 . 354). umělé horské slunce), u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí­ žení) aj. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Žárovky Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Edison (1847 1931). 355. V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Pokusy svícením proudem prová­ děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov, Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Dne 21. Křižík, 1847—1941).10. Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi­ lejní výstavě Praze roku 1891 (F.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí­ kovým vláknem byla upravena podle obr. Zvláštností Edisona, nej­ většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal, vždy jen zkoušel. mezi uhlí­ kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. října 1879 svítila konečně jeho žárovka 45 hodin, než zničila. Obloukovky Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr