355. Edison (1847 1931). Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F.Teprve později pracoval tomto problému
T. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. 354. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2.
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel.
111.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. Neznal ani Ohmův zákon. Křižík, 1847—1941). Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. 354). Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894).
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Dne 21. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila.
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr.10
