Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. 355. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). Neznal ani Ohmův zákon. Křižík, 1847—1941).
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např.10. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní).
regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. 354). mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým.
111. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2. Edison (1847 1931). 354. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Dne 21. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně.Teprve později pracoval tomto problému
T. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr
