Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 272 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teprve později pracoval tomto problému T. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). 354). Žárovky Dnešní žárovka vyvíjela postupně.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické Obr. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří­ 269 . mezi uhlí­ kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi­ lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Edisonův význam hlavně tom, propracoval houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich oblý závit, svorky atd. Dnes svítí obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až 2. Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Pokusy svícením proudem prová­ děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov, Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). 111. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá­ rovky rozšířily celého světa.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých objevitelů. 355. Křižík, 1847—1941).10. Obloukovky Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí­ kovým vláknem byla upravena podle obr. Dne 21. Zvláštností Edisona, nej­ většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal, vždy jen zkoušel. října 1879 svítila konečně jeho žárovka 45 hodin, než zničila. 354. regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Když zeptali, zda to nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych to znal. Neznal ani Ohmův zákon. umělé horské slunce), u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí­ žení) aj. V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Jeden pár uhlíků vydrží 300 hodin. Edison (1847 1931). Mezi dvěma uhlíky vrstva kaolinu