Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 272 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých objevitelů. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Mezi dvěma uhlíky vrstva kaolinu. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny jeho přístrojů dodnes užívá beze změn.10. V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá­ rovky rozšířily celého světa. Obloukovky Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí­ kovým vláknem byla upravena podle obr. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické Obr.109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří­ 269 . Neznal ani Ohmův zákon. umělé horské slunce), u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí­ žení) aj. Jeden pár uhlíků vydrží 300 hodin. Dne 21. 354. 111. Dnes svítí obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až 2. října 1879 svítila konečně jeho žárovka 45 hodin, než zničila. 354). 355. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894). Když zeptali, zda to nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych to znal. mezi uhlí­ kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Edison (1847 1931). Pokusy svícením proudem prová­ děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov, Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní). Žárovky Dnešní žárovka vyvíjela postupně. Křižík, 1847—1941). Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Zvláštností Edisona, nej­ většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal, vždy jen zkoušel. Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi­ lejní výstavě Praze roku 1891 (F. regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Edisonův význam hlavně tom, propracoval houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich oblý závit, svorky atd.Teprve později pracoval tomto problému T