regulátory udržující ubývající konce uhlíků stále stejné vzdálenosti. Křižík, 1847—1941). Dne 21. Oblouk obloukovce „svíčka“ Jabločkova (1847—1894).
Elektrický oblouk rtuťových párách význam rtuťové zářivky (zdroj
ultrafialového světla, trubice křemenného skla, tzv. Dnes svítí
obloukovkami poměrně zřídka kopírovacích přístrojích, někde pouličním
osvětlení, světlometech, kinematografii (protože mají velký jas, až
2. Když uhlíků ubývá, kaolín odtavuje. Pokusy svícením proudem prová
děli četní badatelé {Davy, Goebel, zvláště pak ruští elektrotechnici Petrov,
Čikolev, Jabločkov, Lodygin jiní).10.
Zvláště vynikla konstrukce Křižíkovy obloukovky prvně, použitá jubi
lejní výstavě Praze roku 1891 (F. Jeden pár
uhlíků vydrží 300 hodin. 354. Zvláštností Edisona, nej
většího vynálezce všech dob, bylo, nezajímal teorii, nikdy nic nepočítal,
vždy jen zkoušel. Úspěšná Edisonova žárovka uhlí
kovým vláknem byla upravena podle obr. umělé horské slunce),
u rtuťových usměrňovačů, tharytronů (řídicí elektronka pro velké zatí
žení) aj. třeba uvědomit, objevem lze nazvat zjištění takového pří
269
. Zvláště Jabločkovem zhotovené žá
rovky rozšířily celého světa. Edisonův význam hlavně tom, propracoval
houževnatými pokusy nejen žárovku, ale vše potřebné jejímu praktickému
využití, tedy úpravu výroby proudu, sítě, pojistky, vypínače, objímky jejich
oblý závit, svorky atd. Mezi
dvěma uhlíky vrstva kaolinu. 355. Žárovky
Dnešní žárovka vyvíjela postupně.
111.
V párách elektrického oblouku velmi vysoká teplota, např. Neznal ani Ohmův zákon. Edison (1847 1931).109 nt), ale zde ustupují výbojkám rtuťovým xenónovým. Byly sestrojeny samočinné elektromagnetické
Obr. října 1879 svítila konečně jeho žárovka
45 hodin, než zničila.“ tom směru byl asi Edison poslední nepřehledné řady velkých
objevitelů. mezi uhlí
kovými elektrodami kráteru anody 3800 °C, kladném pólu 000 °C. Rozřešil problém osvětlování tak dokonale, většiny
jeho přístrojů dodnes užívá beze změn. Když zeptali, zda to
nevadí práci, odpověděl: „Nejen nevadí, ale pletlo mne, kdybych
to znal. Obloukovky
Vzdálíme-li sebe konce dvou uhlíků napájených stejnosměrným nebo
střídavým proudem napětí vznikne mezi nimi elektrický oblouk
teplý při elektrodách asi 4000 °C, vyhnutý nahoru (obr. 354).Teprve později pracoval tomto problému
T
