Je-li však proud
usměrňován rtuťovým usměrňovačem, nedá jím elektrická práce vracet
zpět sítě. Proto
se někdy dělá regulovatelný, pro nižší otáčky (když částečně zabrzděno)
menší, aby zvětšil brzdicí proud brzdicí moment byl stálý. Také
usměrňovači motorgenerátor využije tohoto odlehčení. Odpor klesá otáčkami, stojí-li motor, nulový. Např. Pohybová energie, která ní
je uložena, mění elektrickou, tím rychle ničí. rekuperace; tuto důležitou schopnost
nemá sériový stejnosměrný motor). Tím vlastně šetříme; zvláště při velkých motorech
a častém zastavování nebo změnách směru otáčení tento způsob velký
význam (např. Mechanická energie uložená rotoru změní elektrickou
a vrátíme zpět sítě. ovšem
třeba uvážit, zda tímto zdražením přístrojů ušetří čase, potřebném
k zabrzdění.výkonu, proto tohoto zařízení použít jen pro krátký provoz.
b) Brzdění sítí. hoblovacích strojů vratnému pohonu těžkého stolu,
u horských drah při jízdě dolů, tzv. Řeče
ný odpor snižuje otáčky motoru. Zabrzdění rychlé účinné, energie se
vrací sítě může zásobovat jiné spotřebiče nebo odlehčí generátor.
Aby mohl motor rychle rozběhnout, musí být spouštěč asi větší
než odpovídá normálnímu výkonu motoru; při malém spouštěči zatížený
motor rozbíhá pomalu, kdežto spouštění nezatíženého motoru snadnější. motor pohánějící stůl těžké hoblovky se
za vteřinu zabrzdí 1200 ot/min přepojí obrácený chod.
Magnetové vinutí při brzdění stále připojeno síť, jinak nenastalo
žádné brzdění. Sníží-li se
tím napětí správnou hodnotu, odpor opět sám vypne.
Brzdění: Spojením kotvy nakrátko.
Motor musí zabrzdění správnou chvíli opět odpojit, jinak se
rychle rozběhl opačném směru. normálního motoru přípustný brzdicí proud dvojnásobný
proti pracovnímu. Chceme-li, aby
byl obráběcí stroj pevně zabrzděn pýi vypnutém motoru, můžeme užít
elektromechanického brzdění magnetem.
232
. Vznikají příliš velké
nárazové proudy, stroj zabrzděn rázem. síti zapojen „hlídač
napětí“. Jakmile stoupne napětí asi procent, zapojí odpor. osvědčují válcové spouštěče (kontroléry),
jak nich byla zmínka. Kotva odpojí
od sítě přes malý odpor opět spojí nakrátko. Proud potřebný zabrzdění odbírá sítě. Prostě využije vlastnosti, stej
nosměrný motor může beze všeho pracovat jako dynamo.
c) Brzdění protiproudem. Při častém brzdění by
se motor příliš zahříval, musí tedy vhodně volit zmíněný odpor podle mo
mentu. Protiproudem brzdíme, jen kde
je toho nezbytně třeba.Větší brzdicí odpory bývají proto dvoustupňové (velké obráběcí
stroje), nejprve přibrzdí méně, pak více, aby nich nevznikaly rázy. podstatě zabrzdění zavedením opač
ného proudu velmi jednoduché, ale není příliš dobré.
U elektrických drah, jeřábů aj. Následkem brzdění sítí pak značné zvýšení napětí vedení,
které musíme zničit, aby nepoškodilo celé zařízení
