Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 23 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V hmotných částicích nejsou však elektrony volné, protože jsou vázány přitažlivými silami protonů, nimiž dohromady tvoří hmotný atom. Vodíkové jádro obsahuje jediný proton, kolem něhož krouží jediný elektron. Takový model atomu navrhl již Rutherford, ale byl tehdy vědom vážné námitky proti jeho stabilitě, neboť takový atom musel vyzařovat energii nakonec by elektron spadl jádra. Běžné jevy elektrické jsou však způsobeny záporným elektronem volný elektrický náboj projevuje pouze přítomností elektronů, které stejnými elektrony odpuzují, ale při­ tahují masy, nichž elektronů nedostatek. Je jisté, hrubý mechanický model brzo zastaví svém pohybu, to vlivem tření koule vzduch nepružností vlákna; ale kdyby těchto pře­ kážek nebylo, nemohl příliš dlouho setrvat pohybu, protože budí okolí také náboje, které vyrovnávají. Proud pak proudem elektronů v drátě. Setká-li pozitron záporným elektronem, promění záření. Elektron však ukazuje svým chováním ještě jiné netušené vlastnosti hmoty, které zpočátku jeví nepochopitelnými, dokud nemáme jasný názor na chování hmoty. pozitrony), které mají stejnou masu, avšak náboj kladný stejně veliký jako záporný náboj elektronů. Atom obsahuje těžké jádro, kolem něhož krouží elek­ trony, přitahovány jádru jako planety Slunci. Kdybychom postavili lístkový elektroskop tak, aby koule při otáčení vždy jednou otáčku elektroskopu přiblížila, roztáhnou lístky při každém přiblížení; upravíme-li proti nim kovovou se 20 . tedy závažná otázka, jak vůbec mohou elektrony kovu pohybovat, působí-li na síly protonů; odpověď není právě lehká. Protože síly jsou vyrov­ nány, jeví navenek atom jako neelektrické neutrální těleso. Přitažlivá síla právě vyvážena silou odstředivou vznikající otáčením.ností masy, kterou známe všech těles jako gravitaci, tedy sílu, jež řídí pravidelný oběh nebeských těles. Zákon, jímž řídí gravitační síla, stejné znění jako zákon přitažli­ vosti zelektrovaných nebo zmagnetovaných těles, který později poznáme jako zákon Coulombův. jistých okolností, hlavně při atomickém bombardo­ vání, lze zjistit, jader atomů oddělují částice (tzv. Místo kývavého pohybu jsme zavěšené kouli udělili vnějším nárazem pohyb krouživý. Jsou ovšem ještě síly jiného druhu, které vážou hmotné částice sobě, ale zde není třeba jimi zabývat. Podstatu této námitky pochopíme snadněji, představíme-li model ma­ kroskopickém měřítku, tak, jako nějaká vodivá elektrická nabitá koule zavěšená vlákně kroužila kolem hmotného středu, který představuje jádro. To podstata starší Broglieho poučky, hmota rovnocenná energii, že tedy hmota jen určitou formou energie. Je třeba všimnout, jaký poměr protonů elektronům atomu; nej­ lépe nás tom poučí atom nejjednoduššího prvku vodíku, jehož model tak dokonale popsal Bohr