Běžné jevy elektrické jsou však
způsobeny záporným elektronem volný elektrický náboj projevuje
pouze přítomností elektronů, které stejnými elektrony odpuzují, ale při
tahují masy, nichž elektronů nedostatek.
To podstata starší Broglieho poučky, hmota rovnocenná energii,
že tedy hmota jen určitou formou energie.
V hmotných částicích nejsou však elektrony volné, protože jsou vázány
přitažlivými silami protonů, nimiž dohromady tvoří hmotný atom.
Zákon, jímž řídí gravitační síla, stejné znění jako zákon přitažli
vosti zelektrovaných nebo zmagnetovaných těles, který později poznáme
jako zákon Coulombův. pozitrony), které
mají stejnou masu, avšak náboj kladný stejně veliký jako záporný náboj
elektronů. Přitažlivá síla právě
vyvážena silou odstředivou vznikající otáčením. Kdybychom postavili lístkový elektroskop
tak, aby koule při otáčení vždy jednou otáčku elektroskopu přiblížila,
roztáhnou lístky při každém přiblížení; upravíme-li proti nim kovovou se
20
. tedy
závažná otázka, jak vůbec mohou elektrony kovu pohybovat, působí-li
na síly protonů; odpověď není právě lehká. Takový model
atomu navrhl již Rutherford, ale byl tehdy vědom vážné námitky proti
jeho stabilitě, neboť takový atom musel vyzařovat energii nakonec by
elektron spadl jádra.
Je jisté, hrubý mechanický model brzo zastaví svém pohybu, to
vlivem tření koule vzduch nepružností vlákna; ale kdyby těchto pře
kážek nebylo, nemohl příliš dlouho setrvat pohybu, protože budí okolí
také náboje, které vyrovnávají.
Podstatu této námitky pochopíme snadněji, představíme-li model ma
kroskopickém měřítku, tak, jako nějaká vodivá elektrická nabitá
koule zavěšená vlákně kroužila kolem hmotného středu, který představuje
jádro. Jsou ovšem ještě síly jiného druhu, které vážou
hmotné částice sobě, ale zde není třeba jimi zabývat.
Elektron však ukazuje svým chováním ještě jiné netušené vlastnosti
hmoty, které zpočátku jeví nepochopitelnými, dokud nemáme jasný názor
na chování hmoty.
Je třeba všimnout, jaký poměr protonů elektronům atomu; nej
lépe nás tom poučí atom nejjednoduššího prvku vodíku, jehož model tak
dokonale popsal Bohr.ností masy, kterou známe všech těles jako gravitaci, tedy sílu, jež řídí
pravidelný oběh nebeských těles. jistých okolností, hlavně při atomickém bombardo
vání, lze zjistit, jader atomů oddělují částice (tzv. Vodíkové jádro obsahuje
jediný proton, kolem něhož krouží jediný elektron. Místo kývavého pohybu jsme zavěšené kouli udělili vnějším nárazem
pohyb krouživý. Atom obsahuje těžké jádro, kolem něhož krouží elek
trony, přitahovány jádru jako planety Slunci. Proud pak proudem elektronů
v drátě. Setká-li pozitron záporným elektronem, promění záření. Protože síly jsou vyrov
nány, jeví navenek atom jako neelektrické neutrální těleso
