Drobné částečky jsou spojeny pórovité těleso, které
vyplňuje elektrické pole. Supravodivost
Odpor kovů praxi stoupá skoro úměrně teplotou; existuje teplota zvaná
absolutní bod mrazu (—273,16 °C), nejnižší možná teplota vesmíru, jíž
asi nedosáhneme (ač jsme několik desetin stupně přiblížili), zna
čená (stupně Kelvina); 273,16. Tak byly nalezeny křivky odporů asi
pro kovů. 234. Vzniknou tím
dalekosáhlé následky: jednou zavedený proud teče dále, když zdroj
proudu odpojí (protože ztratily odpory působené „třením“ elektronů). Místo částeček pohybuje směru pole nabitá
kapalina.
Dá lehce ukázat pokusně, obr. sušení pórovitých hmot, obr.
66.
Až asi 7,3 např.
Rašelina tak suší (zbaví vody) elektrickým proudem; tomto případě je
bohužel sušení nehospodárné, protože vodě jsou rozpuštěny humusové
kapaliny; tím stane vodivou, proto vzniká kromě elektrického pole
(které vytlačuje vodu) zbytečný proud rašelinou neužitečně ohřívá. měrný odpor olova stále klesá, nakonec přímkou
klesíie neměřitelně maličkou hodnotu, obr. Všimněme
si, opatrnosti nejsou čáry vedeny nule; zdálo nám, mů
žeme prodloužit, protože schází jen kousek, čili při absolutní nule bude
mít vodič nějaký zbylý odpor. 235. 236. prakticky důležité např.Elektroosmóza. Olověnou cívkou prochází inten-
182
. Stejný skok thalia,
také kadmia, ale při 0,6 °K.
Lékař vpravuje elektroosmózou lék (např. adrenalin) kůže. blízkosti absolutní teploty
je závislost odporu teplotě nepravidelná, jak ukazuje obr. dobře technice takovému zdání nevěřit;
dokázal Kamerlingh-Onnes 1911 objevem supravodivosti. 237. neobyčejně významný můžeme říci nečekaný objev;
prakticky vzato, při určité teplotě klesá měrný odpor nulu
