Elektroosmóza. sušení pórovitých hmot, obr. Tak byly nalezeny křivky odporů asi
pro kovů. Vzniknou tím
dalekosáhlé následky: jednou zavedený proud teče dále, když zdroj
proudu odpojí (protože ztratily odpory působené „třením“ elektronů). Olověnou cívkou prochází inten-
182
. prakticky důležité např. 235. Místo částeček pohybuje směru pole nabitá
kapalina. 236.
Dá lehce ukázat pokusně, obr.
66. Stejný skok thalia,
také kadmia, ale při 0,6 °K. blízkosti absolutní teploty
je závislost odporu teplotě nepravidelná, jak ukazuje obr. Drobné částečky jsou spojeny pórovité těleso, které
vyplňuje elektrické pole. 237. Všimněme
si, opatrnosti nejsou čáry vedeny nule; zdálo nám, mů
žeme prodloužit, protože schází jen kousek, čili při absolutní nule bude
mít vodič nějaký zbylý odpor. dobře technice takovému zdání nevěřit;
dokázal Kamerlingh-Onnes 1911 objevem supravodivosti. měrný odpor olova stále klesá, nakonec přímkou
klesíie neměřitelně maličkou hodnotu, obr. 234. adrenalin) kůže.
Až asi 7,3 např.
Rašelina tak suší (zbaví vody) elektrickým proudem; tomto případě je
bohužel sušení nehospodárné, protože vodě jsou rozpuštěny humusové
kapaliny; tím stane vodivou, proto vzniká kromě elektrického pole
(které vytlačuje vodu) zbytečný proud rašelinou neužitečně ohřívá. neobyčejně významný můžeme říci nečekaný objev;
prakticky vzato, při určité teplotě klesá měrný odpor nulu.
Lékař vpravuje elektroosmózou lék (např. Supravodivost
Odpor kovů praxi stoupá skoro úměrně teplotou; existuje teplota zvaná
absolutní bod mrazu (—273,16 °C), nejnižší možná teplota vesmíru, jíž
asi nedosáhneme (ač jsme několik desetin stupně přiblížili), zna
čená (stupně Kelvina); 273,16
