Elektřina přenášet magnetickém poli maličkými částečkami hmoty
nebo kapaliny.
Je-li iontu víc záporných elektronů, celý záporný.
181
. Jinde běží proud jiskrami. Aby proud iontů vznikl, musí kov ohřát skoro teplotu
tání.65. plynem, nýbrž tím, že
je kovu větší množství volných elektronů, jejichž proud tvoří elektrický
proud. Elektroforéza. při dů
kazu náboje koloidních částic. Jindy může elektřina
proudit prostorem jako proud elektronů. Tohoto jevu užívá např. třeba
pamatovat, tato rychlost elektronů nemá nic společného rychlostí šíření
elektrického pole, která 300 000 km/sec. Pustíme-li do
měděného vodiče největší technicky dovolený proud asi ampérů každý
mm2 průřezu, běží jím elektrony rychlostí asi 0,4 vteřinu. Ne
patrné proudy iontů vytvoří jen výjimečně, nikdy čistém kovu; aby
vznikly, musí být kovu nějaké cizí molekuly, které jaksi kov „ředí“, působí
jako rozpustidlo. Drobně rozdrcená hmota vznáší (je suspendována)
v kapalině.
V úvodním oddílu elektrickém proudu bylo řečeno, elektřina může
přenášet prostorem molekulách nebo atomech, které pak jmenují ionty.“ elektronkách teče proud prostorem.
Právě tak musíme přinutit proud, aby opustil vodič, chceme-li dobře
vidět. Tento jev dvojí název:
1. Někdy nás
upozorní procházce šustot trávě nebo křoví, tudy běží nějaké zvířátko,
ale nevidíme, které je, dokud není nuceno přeběhnout volné prostraiiství. Vedení elektriny
Krásně vykladá proudu drátě nositel Nobelovy ceny Bragg: „Co to
tajemné něco, jež tvoří elektrický proud může probíhat kovovým drátem,
aniž trvale mění? Chceme-li tom konat pozorování, musíme dostat
nějak ven, neboť pokud drátě, nemůžeme nic zkoumat. vypočítat, normální teploty běží elektrony vodičem velmi
pomalu, protože stěsnané molekuly kovu brání jejich pohybu.
V kovech nevyvolá proud zpravidla žádné chemické změny. Její částečky pohybují smě
ru pole. Větší vodivost kovů není tedy
vyvolána tím, elektrony jimi lépe tekou než např. Proto před
pokládáme, tam nevzniká proud iontů, nýbrž jen proud elektronů
