Drobně rozdrcená hmota vznáší (je suspendována)
v kapalině. Jindy může elektřina
proudit prostorem jako proud elektronů.
V úvodním oddílu elektrickém proudu bylo řečeno, elektřina může
přenášet prostorem molekulách nebo atomech, které pak jmenují ionty. Tento jev dvojí název:
1. Ne
patrné proudy iontů vytvoří jen výjimečně, nikdy čistém kovu; aby
vznikly, musí být kovu nějaké cizí molekuly, které jaksi kov „ředí“, působí
jako rozpustidlo. Jinde běží proud jiskrami.
V kovech nevyvolá proud zpravidla žádné chemické změny. Aby proud iontů vznikl, musí kov ohřát skoro teplotu
tání. plynem, nýbrž tím, že
je kovu větší množství volných elektronů, jejichž proud tvoří elektrický
proud. Někdy nás
upozorní procházce šustot trávě nebo křoví, tudy běží nějaké zvířátko,
ale nevidíme, které je, dokud není nuceno přeběhnout volné prostraiiství. Proto před
pokládáme, tam nevzniká proud iontů, nýbrž jen proud elektronů. třeba
pamatovat, tato rychlost elektronů nemá nic společného rychlostí šíření
elektrického pole, která 300 000 km/sec.65.
181
. Elektroforéza.“ elektronkách teče proud prostorem.
Právě tak musíme přinutit proud, aby opustil vodič, chceme-li dobře
vidět.
Je-li iontu víc záporných elektronů, celý záporný. Vedení elektriny
Krásně vykladá proudu drátě nositel Nobelovy ceny Bragg: „Co to
tajemné něco, jež tvoří elektrický proud může probíhat kovovým drátem,
aniž trvale mění? Chceme-li tom konat pozorování, musíme dostat
nějak ven, neboť pokud drátě, nemůžeme nic zkoumat. Pustíme-li do
měděného vodiče největší technicky dovolený proud asi ampérů každý
mm2 průřezu, běží jím elektrony rychlostí asi 0,4 vteřinu. Větší vodivost kovů není tedy
vyvolána tím, elektrony jimi lépe tekou než např. při dů
kazu náboje koloidních částic.
Elektřina přenášet magnetickém poli maličkými částečkami hmoty
nebo kapaliny. Tohoto jevu užívá např. vypočítat, normální teploty běží elektrony vodičem velmi
pomalu, protože stěsnané molekuly kovu brání jejich pohybu. Její částečky pohybují smě
ru pole
