Drobně rozdrcená hmota vznáší (je suspendována)
v kapalině. Někdy nás
upozorní procházce šustot trávě nebo křoví, tudy běží nějaké zvířátko,
ale nevidíme, které je, dokud není nuceno přeběhnout volné prostraiiství. Pustíme-li do
měděného vodiče největší technicky dovolený proud asi ampérů každý
mm2 průřezu, běží jím elektrony rychlostí asi 0,4 vteřinu. Elektroforéza. Tento jev dvojí název:
1.
V úvodním oddílu elektrickém proudu bylo řečeno, elektřina může
přenášet prostorem molekulách nebo atomech, které pak jmenují ionty.
V kovech nevyvolá proud zpravidla žádné chemické změny. Aby proud iontů vznikl, musí kov ohřát skoro teplotu
tání. při dů
kazu náboje koloidních částic.
Elektřina přenášet magnetickém poli maličkými částečkami hmoty
nebo kapaliny.“ elektronkách teče proud prostorem. třeba
pamatovat, tato rychlost elektronů nemá nic společného rychlostí šíření
elektrického pole, která 300 000 km/sec.
Je-li iontu víc záporných elektronů, celý záporný.65. Vedení elektriny
Krásně vykladá proudu drátě nositel Nobelovy ceny Bragg: „Co to
tajemné něco, jež tvoří elektrický proud může probíhat kovovým drátem,
aniž trvale mění? Chceme-li tom konat pozorování, musíme dostat
nějak ven, neboť pokud drátě, nemůžeme nic zkoumat. Větší vodivost kovů není tedy
vyvolána tím, elektrony jimi lépe tekou než např.
181
. Tohoto jevu užívá např. Jinde běží proud jiskrami. Proto před
pokládáme, tam nevzniká proud iontů, nýbrž jen proud elektronů. Ne
patrné proudy iontů vytvoří jen výjimečně, nikdy čistém kovu; aby
vznikly, musí být kovu nějaké cizí molekuly, které jaksi kov „ředí“, působí
jako rozpustidlo.
Právě tak musíme přinutit proud, aby opustil vodič, chceme-li dobře
vidět. Jindy může elektřina
proudit prostorem jako proud elektronů. vypočítat, normální teploty běží elektrony vodičem velmi
pomalu, protože stěsnané molekuly kovu brání jejich pohybu. plynem, nýbrž tím, že
je kovu větší množství volných elektronů, jejichž proud tvoří elektrický
proud. Její částečky pohybují smě
ru pole
