1. 217) vinutí magnetů tenkého drátu, jímž
prochází jen část proudu vyráběného dynamu. Při tzv. magneta osvětlování men
ších vozidel), dynama vlastním buzením, která dělíme sériová, deri
vační praxi nejčastější) kompaundní. trvalého magnetu, tzv. Napětí
U 0Nn/6O lO-2. sériovém vinutí rozpadá vinutí kotvy jak strojů
Obr. Sériové dynamo (obr. 216.
/
dvoupólových, tak mnohopólových dvě větve, takže indukované na
pětí při pólových dvojicích p&Nn/QO. Při dodávce malého proudu jsou magnety málo buzeny, napětí klesá.
Příklad: Sériové dynamo dává svorkové napětí měřené kartáčích
U 220 Odpor jeho kotvy (induktu) 0,2 odpor pólového vinutí
je 0,1 íl. Dynamo dává normálně Jeho elektromotorická síla
je
E (Rk RP)I 220 (0,2 0,1) 229 V
172
. 216) vinutí kotvy magnetů sebou sérii).
Podle toho, jak zapojeno vinutí kotvy vinutí magnetů, čili podle
vlastní magnetizace, buzení magnetů, rozeznáváme: dynama buzením
z cizího zdroje (např.400. magnetický tok 3. Derivační dynamo (obr. Vinutí kotvy magnetů
Stejné napětí dává mnohopólový stroj tzv. paralelním vinutím, protože
počet kartáčů, při nichž kladné střídají zápornými, rovná počtu pólů
i počtu paralelních větví.1200/60 240 V
2. Derivační dynamo. Všechny kladné všechny záporné kartáče se
spolu spojí.
Převine-li např.10-2 Wb, 1200 ot/min,
N 400 vodičů. Obr. sériová kotva osmipólového stroje 440 na
paralelní vinutí, měla sériová kotva dvě paralelní větve, paralelní osm
větví, tedy větev přijde jen čtvrtina drátů, takže napětí stroje pak bude
110 proud 4.
Proud vznikající kotvě projde vinutím magnetů pak jde teprve sítě.
Sériových dynam používá velmi zřídka, protože zatížením roste jejich
napětí. 217.otáčkách, kotvy minutu celkovém magnetickém toku vycházejícím
ze severního pólu, je
U Nn/GO [V]
V dynamu např.50 200 A. Sériové dynamo
