Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 173 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jejím obvodu jsou dráty. 212. Proto závity upravují na železný válec, úzkých drážek obvodu. 210. 214). 212. Cím víee cívek, tím menší pulsace, tím více se blíží hladina vyrobeného proudu přímce, tj. 170 .Póly jsou upraveny pólové nástavce, aby cesta magnetických silových čar vzduchem byla nejkratší, obr. elektrolýzy) měděné nebo uhlíkové přísadou mědi, aby měly menší odpor. Magnetický tok soustředí hlavně železe. kotvě uloženo drážkách vinutí, jehož konce jsou vyvedeny a spojeny lamelami komutátoru, který velké rozměry, aby nevznikalo jiskření kartáčů (obr. po Říjnové revoluci podařilo zjistit historickou pravdu. obvodu jádra (které složeno plechů 0,5 tlustých, izolovaných sebe lakovým nátěrem) jsou drážky. Jsou-li Obr. 211, mezi nimiž se točí cívky konci vyvedenými jediný kroužek (komutátor), který při každé polovině otáčky obrací spojení, tím obrací spodní výkyvy proudu nahoru. Na poloze kartáčů záleží ztráta nazvaná reakce kotvy. Místo stálých magnetů používá v praxi elektromagnetů. Proud magnetů buď vede zvláštního zdroje, nebo přímo použije proudu vyráběného dynamu. Tento válec vedením (uložený obvykle kuličkových ložiskách) jmenuje kotva elektrického stroje. drážek se vloží izolované svazky měděných tyčí nebo drátů, upevněné tak, aby nevyletěly odstředivou silou. Dynama tedy skládají kostry čili statoru obr. Jiskření závisí četných jiných vlivech (tvar drá­ žek komutátoru; rychloběžný stroj snáze jiskří, protože komutaci málo času; vadí nestejná vzduchová mezera, neokrouhlý komutátor aj. Kotva menšího dynama. Dynamo stejnosměrný proud tedy vnější póly, obr. 213, němž na pólech magnetické vinutí kotvy (rotoru R), která otáčí uvnitř sta­ toru. 210. Skupiny cívek jsou spojeny lamelami komutátoru, navzájem sebe izolovanými. 212, 213, výkyvy proudu zamezí, jak ukazuje obr.výsledné napětí podle obr. 215). Koncem minulého století ruský elek­ trotechnik Jabločkov vynalezl bubnovou kotvu, které použil svém generátoru. Jeho vynález ukradl německý inženýr Hefner-Alteneck. Poloha kartáčů nařídí podle středního zatížení stroje, kdy škodlivé jiskření nejmenší. Kotvu naznačme kruhem mezi póly magnetů (obr. Kartáče bývají uhlíkové nebo (pro nízké napětí, např. Úpravou většího počtu páni cívek kotvě, obr.). stejnosměrnému proudu gal­ vanickému. Říkáme jim cívky tvoří dohromady vinutí