Činnost akumulátoru.
Při vybíjení, obr.
Usazenin deskách ubývá, napětí akumulátoru klesá podle křivky obr. 192, teče proud kladného pólu přes vnější vedení
k zápornému, uvnitř akumulátoru pak záporné desky zpět kladné. rychle
klesne 1,9 zůstává delší čas této hodnotě pak opět rychle klesá. Póly akumulátoru jsou označeny. 191).
se mem
< PbSO^
<- aesHd desne
Pb
se měni
PbSOu
avybíjení akumulátoru:A- olo
věného, oceloniklového. 193. Póly zdroje snadno poznáme
11 Elektrotechnika teorii 161
.
Obr.
Nově nabitý akumulátor svorkové napětí 2,1 jeden článek. Vlevo vybíjeni (kysličník olovičitý mění
v síran olovnatý, olovo mění síran olovnatý), vpravo nabíjení (síran olovnatý
se mění kysličník olovičitý, síran olovnatý mění olovo).
Při 1,8 nutno přestat vybíjet, akumulátor poškodil. Nejrozšíře
nější jsou dosud akumulátory olověné čili kyselé, obr.
Při nabíjení musí být vždy kladný pól zdroje připojen kladný pól aku
mulátoru.
Akumulátor skládá kladných záporných elektrod (zvané desky)
a elektrolytu, tj. Při nabíjení se
vyvinují žíravé, výbušné jedovaté páry. pro akumulátorovou baterii předepsán proud musí se
mezi dynamo akumulátor zařadit takový odpor, aby baterie tekl proud
jen A. 190 (Planté 1860).
Pro napětí
je třeba
65 110 220 550 voltů
35 120 300 článků
Lze nabíjet pouze stejnosměrným proudem nesmí překročit přípustný
proud. Při „vybíjení“ zase přeměňuje chemická energie
v elektrickou, odbírá proud polarizační.mění přiváděná elektrická energie energii chemickou, tvoří chemicky
vážou zplodiny rozkladu. vodivé kapaliny, níž jsou desky ponořeny. nabitého akumulátoru kladná deska pól,
anoda) barvy hnědé, usazen kysličník olovičitý; záporná deska
(— pól, katoda) pokryta houbovitou vrstvou olova barvy stříbrně
šedé (obr.
Desky jsou olověné, ponořené zředěné kyseliny sírové nádobě skla
nebo tvrzené gumy. 192. Je-li např
