r krát.
Příklady: Jednovrstvá válcová cívka bez jádra dlouhá 0,4 Má
vnitřní (světlý) průměr 0,04 čili průřez 0,785 0,785.0,0532 0,0022 m2.1
Z impedancí (zdánlivých odporů) jsme poznali dosud jen indukčnost L
u cívek.r 600. Vždy impedance zdánlivým odporem obvodu, nímž
můžeme počítat jako odporem ohmickým při proudu stejnosměrném, kde
platí zákon Ohmův jakékoli formě:
I U/Z-, U/I-, . pro 0,05 nahromadí cívce bez jádra magnetická
energie 0,5 I2.0,01257 Oe. Je-li cívce pře
dešlého příkladu železné jádro relativní permeabilitou 600, její
magnetická energie Wmr 0,025. znamená, permeabilita
jádra g. In
dukčnost přibližně
Ln 1,257 10-« pir p2N2S!l 1,257.
B 000 tj. Kladným nábojem
jedněch desek indukuje druhých deskách náboj obráceného znaménka
139
.Magnetická energie cívky bez jádra, tj.0,0022/0,12 000. Přibližná střední hodnota její indukčnosti
L 1,257 10~« N2S/l 1,257 10~6 2002.0,005/2 0,05 H
Je-li cívce železné jádro protéká proud intenzita pole
H IN/l 4000/2 2000 A/m, tj.10-« 62. 0,003 Vnější průměr cívky je
0,05 2.r zvětší p.r vrstev
vinutí.
Vložením jadra permeabilitou p.
160 (iH. energie magnetického pole, je
Wm ^PL [J; (F)
Např.
2.
. Válcová cívka bez jádra jednou vrstvou vinutí dlouhá má
N 4000 závitů, kruhový průřez, střední světlost 0,08 průřez =
= 0,005 m2. Průřez cívky 0,785. A/cm, čili 2000.0,05 0,025 J. Její indukčnost
L 1,257 10-« 40002.0,042 =
— 0,00128 m2, 200 závitů.2402. Jiným druhem impedance kondenzátor, jímž také může „protékat“
střídavý proud; víme, pouze proud nabíjecí vybíjecí, protože izo
lací mezi deskami kondenzátoru proud projít nemůže.0,003 0,056 Střední průměr vinutí (0,05 0,056)/2 =
= 0,053 Délka cívka 0,12 závity jsou těsně sebe, jich =
= l/d 0,12/0,0005 240.
3. Válcová cívka bez jádra (je jen vzduch, jehož g.600 15,1 J. 10-’ 0,047 H. Vnitřní průměr 0,05 vodič izolací tloušťku 0,5 mm, šest
vrstev tloušťku 0,5 mm, tj.0,00128/0,4 160 10-«H,tj. 1,5 Zasunutím jádra stoupla tedy indukčnost poměru
k prázdné cívce B/H 000/25 600krát.
48.
Magnetizační křivka určuje pro tuto intenzitu magnetickou indukci např. Střídavé odpory
Pojem impedance nímž jsme seznámili předešlé kapitole, můžeme
rozšířit zcela obecně
