10-6 ^8/1 henry (D)
Indukčnost několikavrstvé válcové cívky jádrem permeabilitou p,r se
určí přibližně vzorce
Ln p2L= 1,257.0N2S/l 1,257 IO“6 N2S/l henry (C)
Je-li cívce jádro relativní permeabilitou pr, její indukčnost
L 1,257. Kmitající pole indukuje napětí ve
vlastním vodiči.Zopakujme tento výklad ještě jinak: Při průchodu střídavého proudu cívkou
se indukuje napětí nejen indukční cívce, kde žádáme, ale magneti
zační cívce tvořící pole, kde nežádáme.
Náraz napětí dř, indukovaný cívce, závisí změně pole tvaru
cívky. Magne
tický tok rovnice (47) [LqNI^/1. ^a/1 (B)
Dosazením vzorce (A) vzorce (B) indukčnost této cívky
L y.
138
.
Ze vzorce (42) intenzita jejího magnetického pole Nlýl. Změnu pole můžeme vyjádřit rozdílem proudů před indukcí ní,
—I2. nefyzikální značení
1 indukčnosti 10-9 109 indukčnosti. indukovaný náraz
napětí dělený změnou proudu Dosazením jednotek dostaneme
jednotku indukčnosti
1Vs:1A=1H henry; 10-3 10~fl H.^0NS/l, čímž
vznikne cívce závitech proudový náraz
í za).
Ve starší literatuře mluví indukčnosti cm. Můžeme pak psát
jtZ.10-6 prp2 N28/l henry, (E)
je-li počet všech vrstev vinutí cívky, indukčnost jednovrstvé cívky, jejíž
průměr vinutí rovná polovičnímu součtu vnějšího vnitřního průměru
několikavrstvé cívky počet závitů jedné vrstvě délku Všechny
tyto výpočty indukčnosti jsou jen přibližné, ale pro praxi většinou stačí;
přesnější výpočet složitý. Změna proudu I2
vyvolá změnu magnetického toku (^— I2). Dlouhá cívka, prázdná (bez jádra), homo
genním polem závitů jedné vrstvě průřez celé délce stejný m2;
délka střední dráhy magnetického pole rovná přibližně délce cívky m.dř Z(71-Z2) (A)
kde součinitel úměrnosti nazýváme indukčnost.
Výpočet indukčnosti cívky
