Volíme-li místo jediného závitu
celou cívku závity, bude pole vzduchu Vkrát větší, také Vnásobné
napětí reaktanční. 164, neboť víme, stín, který tento
vektor vrhá průmětnu, mění při otáčení stejně jako pole Předpo
kládejme, vektor délku jednotkovou, např. 164. Cím silnější
pole bude, tím větší bude napětí reaktanční. Indukčnost
Podle předešlé kapitoly jsme zjistili, magnetické pole vzniklé průtokem
střídavého proudu indukuje elektromotorickou sílu reaktanční. úhlový kmitočet [Vs] (87)
136
.
4. Vektor magnetizujícího proudu (který budí magnetické pole) vždy
ve fázi buzeným polem (ve stejném směru). Vektory otáčejí proti směru hodinových ruček (obr. Cívka tedy vlastní indukčnost, tj. vlastnost budit re
aktanční pole.
3. Při střídavém proudu kmitočtu můžeme však
změnu vyjádřit ještě jednodušeji. Složíme-li obě složky rovnoběžníkem sil, dostaneme
výsledné napětí Napětí však proti proudu posunuto úhel jeho
velikost lze určit podle věty Pythagorovy:
U ][E2+(IR)2 (85)
Poznámka,.směru proudu pole. 163). Pamatujme hlavní pravidla pro vektorové znázornění veličin:
1. Vektor napětí buzeného střídavým polem zpožďuje vektorem pole
o 90°, kdežto vektor napětí, kterým pole budí, předbíhá vektor pole 90°. Vektor napětí spotřebovaného ohmickém odporu vždy fázi
s proudem, který teče odporem; vektor napětí spotřebovaného reaktančním
odporem však kolmý směru vektoru proudu otočen směrem točení
vektorů.
2. Indukované
reaktanční napětí buzené takové cívce střídavým proudem závisí však
na změně magnetického toku (čili pole) časové jednotce, tedy, jak bylo
uvedeno, —A^fAt.
47. Indukčnost cívky, kterou značíme písmenem však přesně
definována, jako poměr pole cívky budicímu proudu cívkou tekou
címu, tedy:
L 0/7 (86)
Indukčnost bude záviset počtu závitů, prostředí, němž pole vznikne,
a tvaru cívky, nikoli však proudu, napětí kmitočtu. cm, dm
®nebo Dráha koncového bodu vektoru jednu otáčku je
2 Otočí-li však vektor při periodách proudu
/krát vteřině, bude jeho úhlová rychlost co, která zároveň
mírou změny pole
Obr. Střídavé pole můžeme znázornit zase otá
čením vektoru kolem bodu obr. Indukčnost je
tedy konstanta cívky (neproměnná, pokud cívku neměníme)
