164, neboť víme, stín, který tento
vektor vrhá průmětnu, mění při otáčení stejně jako pole Předpo
kládejme, vektor délku jednotkovou, např. Při střídavém proudu kmitočtu můžeme však
změnu vyjádřit ještě jednodušeji.směru proudu pole. Cím silnější
pole bude, tím větší bude napětí reaktanční. Indukované
reaktanční napětí buzené takové cívce střídavým proudem závisí však
na změně magnetického toku (čili pole) časové jednotce, tedy, jak bylo
uvedeno, —A^fAt. 163). Vektory otáčejí proti směru hodinových ruček (obr.
3. vlastnost budit re
aktanční pole. Indukčnost cívky, kterou značíme písmenem však přesně
definována, jako poměr pole cívky budicímu proudu cívkou tekou
címu, tedy:
L 0/7 (86)
Indukčnost bude záviset počtu závitů, prostředí, němž pole vznikne,
a tvaru cívky, nikoli však proudu, napětí kmitočtu. Vektor napětí spotřebovaného ohmickém odporu vždy fázi
s proudem, který teče odporem; vektor napětí spotřebovaného reaktančním
odporem však kolmý směru vektoru proudu otočen směrem točení
vektorů.
47. Pamatujme hlavní pravidla pro vektorové znázornění veličin:
1. 164. cm, dm
®nebo Dráha koncového bodu vektoru jednu otáčku je
2 Otočí-li však vektor při periodách proudu
/krát vteřině, bude jeho úhlová rychlost co, která zároveň
mírou změny pole
Obr. Indukčnost je
tedy konstanta cívky (neproměnná, pokud cívku neměníme). úhlový kmitočet [Vs] (87)
136
. Střídavé pole můžeme znázornit zase otá
čením vektoru kolem bodu obr. Volíme-li místo jediného závitu
celou cívku závity, bude pole vzduchu Vkrát větší, také Vnásobné
napětí reaktanční. Vektor magnetizujícího proudu (který budí magnetické pole) vždy
ve fázi buzeným polem (ve stejném směru). Složíme-li obě složky rovnoběžníkem sil, dostaneme
výsledné napětí Napětí však proti proudu posunuto úhel jeho
velikost lze určit podle věty Pythagorovy:
U ][E2+(IR)2 (85)
Poznámka,.
2. Indukčnost
Podle předešlé kapitoly jsme zjistili, magnetické pole vzniklé průtokem
střídavého proudu indukuje elektromotorickou sílu reaktanční.
4. Vektor napětí buzeného střídavým polem zpožďuje vektorem pole
o 90°, kdežto vektor napětí, kterým pole budí, předbíhá vektor pole 90°. Cívka tedy vlastní indukčnost, tj
