Abychom poměry zjedno
dušili, předpokládejme nejprve, závit nemá vůbec žádný ohmický odpor
a jeho přemáhání tedy nespotřebuje žádná část napětí. otázka, jakém poměru budou sobě napětí přivá
děné zvenku závitu napětí něm indukované. Použijme toho pro náš případ připomeňme, pole je
o 90° posunuto, jak proti tak proti napětí jsou vzájemně posu
nuta 180°. Vidíme, že
napětí které můžeme považovat sílu, drží právě rovnováze druhou
sílu opačného smyslu, jíž indukovaná emsa obrazci vyznačen též
smysl otáčení vidíme, předbíhá 90° předbíhá rovněž 90°. Při tomto mnohem jednodušším
způsobu zobrazování střídavých veličin můžeme velmi snadno stanovit, jak
se poměry změní, bude-li závit nebo celá cívka mít svůj vlastní odpor R,
který nesmíme zanedbat, protože něm ztratí část napětí podle
Ohmová zákona.
Elektromotorickou sílu která působí proti napětí (nebo jako reakce
proti U), nazýváme napětím reaktančním.
V kapitole jsme podrobně promluvili způsobech zobrazení střídavého
proudu uvedli jsme, každá sinusovka vzniká tvůrčím elementem, jímž
je otáčivý vektor.Nezapomeňme však, toho závitu přivádíme napětí, kterým vzniká
magnetizační proud. témže směru musí ovšem ležet
též ztráta jak znázorněno obr, 162. obr. Pak ovšem
do závitu přiváděné napětí nemá žádný jiný úkol než přemáhat právě
indukované napětí musí tedy každém okamžiku být stejně veliké,
ale obráceného směru. 161 vyznačen směr vektoru pole který musí souhlasit se
směrem budicího proudu protože pole přesně okamžitě mění tak jako
proud není mezi nimi žádné zpoždění. Tyto tvůrčí vektory jsou zobrazeny jednoduchém obr. Napětí závitu přiváděné U
musí nyní jednak přemáhat reaktanční napětí složkou (stejnou ale
opačného směru) druhou složkou ztrátu ohmickém odporu IR, která leží
135
.
V obr. 160, jak bylo již popsáno. 161;
jejich otáčením možné sestrojit obr. 160 průběh napětí naznačen zase plnou
sinusovkou, jejíž úseky nad osou jsou každém okamžiku právě rovny
úsekům křivky pod osou Obě křivky jsou sice stejné, jsou však
vzájemně pošinuty právě 180°, čili periody
