Příkla
dem uveden případ, kdy máme sečítat dvě střídavá napětí U2
(obr. 30°) a
vztyčíme kolmici, můžeme promítnout bod vedeme-li rovnoběžku
s osou bodem dostaneme průsečík a', který jedním bodem rozvi
nuté sinusovky. Obr. Tento vržený
stín, vzniklý otáčením úsečky věrným obrazem změny střídavého
proudu nebo napětí. 156.
Souvislost vektoru sinusovkou, kterou vlastně otáčením vytváří, je
neobyčejně důležitá, protože nakreslení sledování pochodů při střídavém
proudu nemusíme pokaždé použít sinusovky, ale můžeme spokojit pouze
s tvůrčím vektorem, němž ovšem musíme vždy mít paměti, vytváří
sinusovou linii, která skutečným obrazem střídavých pochodů. 10°. Této závislosti vyhovují všecky body
vlnovky, kterou proto nazýváme sinusovkou. Tato napětí pova
žujeme síly sečteme po
dle rovnoběžníku sil výsled
nici rovnou výslednému napětí
nahrazujícímu obě prvá napětí. Na
kreslená křivka tedy není nikterak libovolná, ale zcela určitou zákonitost.
Dojde-li vektor polohy při 90°, kdy jeho koncový bod zaujme polohu b,
stanovíme příslušný bod sinusovky promítnutím bodu rovnoběžně na
svislici vztyčenou při úseku 90° dostaneme bod b'. 156), nichž každé jinou velikost dokonce též vzájemně posu
nutý průběh, kmitočet obou stejný. Chceme-li znázornit takový průběh, musíme jednot
livé velikosti stínu značit vedle sebe, čímž dostaneme vlnovku vpravo. Nepustí-
me-li nikdy tuto důležitou souvislost zřetele, porozumíme pak snadno
obrazcům značícím střídavé veličiny, jimž říkáme obrazce vektorové. Se
strojíme tak, obvod kružnice rozvineme přímky které jednotlivé
polohy budou zase značeny 90, 180, 270 360 stupňů, pak můžeme
celou délku rozdělit jemněji, např.
Spusťme bodu kolmici vodorovnou, kterou protne bodě Dosta
neme trojúhelník oaalf němž ramena oar svírají úhel otočení
vektoru Délka aa^ která výškou bodu a', nad osou určena trigono
metricky, to:
aár sin a,
kde délka vektoru oa. Obě napětí diagramu vlevo jsou
naznačena úsečkami čili vektory
Ux U2, nichž prvý však v
poloze 0°, když 90°, takže
podle směru otáčení předbíhá U2
proti 90°.ale tentokrát pod kdežto prvém případě nad bod nahoru.
131
. Vychýlí-li vektor stupňů,
je jeho koncový bod Naneseme-li osu stupňů (např. Stejným způsobem
můžeme sestrojit všecky potřebné body, jimiž sinusovku proložíme
