Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 134 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vychýlí-li vektor stupňů, je jeho koncový bod Naneseme-li osu stupňů (např. Této závislosti vyhovují všecky body vlnovky, kterou proto nazýváme sinusovkou. Spusťme bodu kolmici vodorovnou, kterou protne bodě Dosta­ neme trojúhelník oaalf němž ramena oar svírají úhel otočení vektoru Délka aa^ která výškou bodu a', nad osou určena trigono­ metricky, to: aár sin a, kde délka vektoru oa.ale tentokrát pod kdežto prvém případě nad bod nahoru. Na­ kreslená křivka tedy není nikterak libovolná, ale zcela určitou zákonitost. Tento vržený stín, vzniklý otáčením úsečky věrným obrazem změny střídavého proudu nebo napětí. Nepustí- me-li nikdy tuto důležitou souvislost zřetele, porozumíme pak snadno obrazcům značícím střídavé veličiny, jimž říkáme obrazce vektorové. Stejným způsobem můžeme sestrojit všecky potřebné body, jimiž sinusovku proložíme. 10°. 131 . Se­ strojíme tak, obvod kružnice rozvineme přímky které jednotlivé polohy budou zase značeny 90, 180, 270 360 stupňů, pak můžeme celou délku rozdělit jemněji, např. 156. Obě napětí diagramu vlevo jsou naznačena úsečkami čili vektory Ux U2, nichž prvý však v poloze 0°, když 90°, takže podle směru otáčení předbíhá U2 proti 90°. Tato napětí pova­ žujeme síly sečteme po­ dle rovnoběžníku sil výsled­ nici rovnou výslednému napětí nahrazujícímu obě prvá napětí. 30°) a vztyčíme kolmici, můžeme promítnout bod vedeme-li rovnoběžku s osou bodem dostaneme průsečík a', který jedním bodem rozvi­ nuté sinusovky. Dojde-li vektor polohy při 90°, kdy jeho koncový bod zaujme polohu b, stanovíme příslušný bod sinusovky promítnutím bodu rovnoběžně na svislici vztyčenou při úseku 90° dostaneme bod b'. Chceme-li znázornit takový průběh, musíme jednot­ livé velikosti stínu značit vedle sebe, čímž dostaneme vlnovku vpravo. 156), nichž každé jinou velikost dokonce též vzájemně posu­ nutý průběh, kmitočet obou stejný. Příkla­ dem uveden případ, kdy máme sečítat dvě střídavá napětí U2 (obr. Souvislost vektoru sinusovkou, kterou vlastně otáčením vytváří, je neobyčejně důležitá, protože nakreslení sledování pochodů při střídavém proudu nemusíme pokaždé použít sinusovky, ale můžeme spokojit pouze s tvůrčím vektorem, němž ovšem musíme vždy mít paměti, vytváří sinusovou linii, která skutečným obrazem střídavých pochodů. Obr