počtem cyklů
za vteřinu počest německého fyzika Hertze. Nej-
jasněji svítí žárovka bodech ne
svítí bodech Při kmitech za
vteřinu blikání splývá, nepozorujeme
je, ani ručky měřicích přístrojů nemo
hou tak rychle kmitat ustálí jisté
střední hodnotě. Při otáčení bude stín proměn
livý, poloze označené nebo též
360° promítne setyč jako bod. Doba jednoho průběhu je
Obr. 154. 155.
Obr. 154. Jeden průběh nazýváme cykl. Střídavý proud žárovce. Při
otočenío90°sepromítnevplnédél
ce při 270° rovněž celé délce,
130
.
1 hertz kmitočet čili frekvence, při němž perioda s. 153.
Kolem bodu nechť otáčí úsečka kterou budeme nazývat vektorem. Její vznik naznačen obr. Vlnivá
čára značící průběh střídavých veličin (proudu nebo napětí) libovolná,
avšak skutečný průběh střídavého proudu vázán přesně určeným průbě
hem vlnovky, kterou tomto případě nahrazujeme čárou sinusovou neboli
sinusovkou.
Koncový bod vektoru (a) bude kolem opisovat kružnici zaujme postupně
polohy atd. Střídavý proud
pro elektrické dráhy mívá Hz, pro elektrické pece nebo Hz.
perioda počet period čili kmitů vteřinu jmenuje kmitočet proudu,
který značíme Kmitočet značíme počtem hertzů (Hz), tj.(které jsou nanášeny nad osou) hodnot záporných, kdy směr napětí
i proudu obrátí (pod osou), tvoří vlnovku trvající čas průběhu vidíme,
že proud napětí jsou zpočátku nulové, odtud stoupají maxima jedním
směrem, klesají nulu, kde obrátí svůj směr obráceným směrem dosahují
druhého maxima, odkud znovu klesají nulu; pochod takto znovu
opakuje, obr. Předpokládejme, vektor tyč kolem bodu otáčející;
na tuto tyč vrháme směru šip
ky svazek rovnoběžnýchpaprsků,
které průmětně stojící kolmo
ke směru paprsků vytvoří stín ty
če.
Střídavý proud světelné síti nás normálně Hz; 1000 =
= kHz, kilohertz; milión hertzů MHz, megahertz
