Při vybíjení desek kondenzátoru drátem vznikne drátu proud, obr.
Obr.
asi 0,0002 voltsec.
Nijak jinak proudu neblíží (nic vněm
neproudí, nedá přirovnat vodnímu
107
. Nakresleny jsou jen jeho dvě silové
čáry, ale skutečnosti kolem drátu
celá trubice silových čar končící zdán
livě deskách kondenzátoru. Vynásobením konstantou přístroje měření magnetic
kého napětí zjistí magnetické napětí konstanta asi 160
ampérzávitů 1.
80 voltmetr ukáže výkyv, který přepočte náraz napětí dt, např.
Um Ht. 116. Maxwell
jako první učil, trubice táhne
i kolem elektrického pole kondenzátoru
(kreslena jen jedna silová čára), kte
ré mění; měnící elektrické pole
má podivný název posuvný proud; má
totiž základní vlastnost elektrického
proudu: vytváří své magnetické pole. Obr. Magnetické napětí vzdálenosti středu
je následkem souměrnosti
Um čili 1/2 (52)
Tento zákon byl dříve učebnicích často uváděn pod názvem"’,,zákon
Biot-Savartův“. 117. Proud známe, např.jeho definice plyne, kolem drátu musí být magnetické napětí rovno
proudu který drátem teče, měříme-li jen jedné dráze (jedné smyčce)
kolem drátu (čili při smyčkách NI). 116. 117. 118,
kolem drátu vytvoří magnetické pole.
Kolem drátu, jímž proběhl proud vytvořilo magnetické pole sou
středných kroužcích, obr. (51)
Kolem drátu měříme dvou smyčkách, obr
