Elektrotechnika v teorii a praxi

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: PRÁCE, vydavatelství PRAHA Autor: Bohumil Dobrovolný

Strana 110 z 330

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jeho definice plyne, kolem drátu musí být magnetické napětí rovno proudu který drátem teče, měříme-li jen jedné dráze (jedné smyčce) kolem drátu (čili při smyčkách NI). Vynásobením konstantou přístroje měření magnetic­ kého napětí zjistí magnetické napětí konstanta asi 160 ampérzávitů 1. 116. 116. Při vybíjení desek kondenzátoru drátem vznikne drátu proud, obr. 80 voltmetr ukáže výkyv, který přepočte náraz napětí dt, např. Nakresleny jsou jen jeho dvě silové čáry, ale skutečnosti kolem drátu celá trubice silových čar končící zdán­ livě deskách kondenzátoru. Kolem drátu, jímž proběhl proud vytvořilo magnetické pole sou­ středných kroužcích, obr. Nijak jinak proudu neblíží (nic vněm neproudí, nedá přirovnat vodnímu 107 . asi 0,0002 voltsec. 117. Maxwell jako první učil, trubice táhne i kolem elektrického pole kondenzátoru (kreslena jen jedna silová čára), kte­ ré mění; měnící elektrické pole má podivný název posuvný proud; má totiž základní vlastnost elektrického proudu: vytváří své magnetické pole. Obr. Obr. (51) Kolem drátu měříme dvou smyčkách, obr. Proud známe, např. Magnetické napětí vzdálenosti středu je následkem souměrnosti Um čili 1/2 (52) Tento zákon byl dříve učebnicích často uváděn pod názvem"’,,zákon Biot-Savartův“. 118, kolem drátu vytvoří magnetické pole. 117. Um Ht