107. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 105.
101
. 108. 109. po!
Obr. 105).
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm).
Obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 107, vzniká
elektromagnet. Obr. 110 (tj.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Bývá bud uzavřený, obr. 106. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Póly selonoidu. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól.
Obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. Schéma
elektromagnetu. 108. 103.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr.
Elektromagnety. přerušen vzduchovými mezerami, např. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr.
Ampérzávity. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr.
pskc ukile sev. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 106. Silové
čáry probíhají téměř jen železem
