Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 108. 105).
101
. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. po!
Obr. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Bývá bud uzavřený, obr. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Schéma
elektromagnetu. 110 (tj. 107, vzniká
elektromagnet.
pskc ukile sev.
Obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 107. 106. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 108. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 109. 103.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr.
Elektromagnety. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.
Ampérzávity. přerušen vzduchovými mezerami, např.
Obr. Póly selonoidu. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 105. 106. Obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji)
