Obr. 103. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 107. Schéma
elektromagnetu.
Obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 109. 105).Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 110 (tj. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát.
Elektromagnety.
Ampérzávity. Póly selonoidu. 106. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 108.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.
101
. přerušen vzduchovými mezerami, např. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Bývá bud uzavřený, obr. 107, vzniká
elektromagnet. po!
Obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 106. 108.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr.
pskc ukile sev. 105. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji)
