101
. Obr. 106. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Póly selonoidu.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 103. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Bývá bud uzavřený, obr. 109. 107, vzniká
elektromagnet.
Ampérzávity.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Silové
čáry probíhají téměř jen železem.
Obr. 110 (tj. 106. 105).
pskc ukile sev. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 107. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 108. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.
Elektromagnety. 108. přerušen vzduchovými mezerami, např. 105. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. po!
Obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Schéma
elektromagnetu.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji)
