104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 103. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr.
Obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 108. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 108. 107, vzniká
elektromagnet. 105). Bývá bud uzavřený, obr. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól.
Obr. Póly selonoidu. 106.
Ampérzávity.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Schéma
elektromagnetu. 110 (tj. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. po!
Obr.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). přerušen vzduchovými mezerami, např. 105. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
101
.
pskc ukile sev. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 107. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 109. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.
Elektromagnety. 106
