101
. 107. po!
Obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Bývá bud uzavřený, obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. přerušen vzduchovými mezerami, např.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Obr. 105). 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr.
Ampérzávity.
Elektromagnety. 106. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). Schéma
elektromagnetu. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 109. 108. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 103. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Póly selonoidu. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Obr.
pskc ukile sev. 110 (tj. 106. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.
Obr. 105. 108.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 107, vzniká
elektromagnet
