103. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 107, vzniká
elektromagnet. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 106. Schéma
elektromagnetu. 107.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát.
Obr.
101
. 105). Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 109. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 110 (tj. Póly selonoidu. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Obr. po!
Obr. 106. přerušen vzduchovými mezerami, např.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Elektromagnety. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.
pskc ukile sev. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 108. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 108. Bývá bud uzavřený, obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 105.
Ampérzávity. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól
