Obr. Bývá bud uzavřený, obr.
Elektromagnety. 106. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 108. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 105). 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Póly selonoidu. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). přerušen vzduchovými mezerami, např. Schéma
elektromagnetu.
101
. 107, vzniká
elektromagnet.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 103. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 106. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd.
pskc ukile sev.
Obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Obr. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 105.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 108.
Ampérzávity. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 109. 107. po!
Obr. 110 (tj. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr
