Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 107. 106. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 105). 105. přerušen vzduchovými mezerami, např.
pskc ukile sev. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. 107, vzniká
elektromagnet. Schéma
elektromagnetu. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 108. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 103.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji).
Elektromagnety. po!
Obr. 108. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 110 (tj.
Obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr.
101
. Póly selonoidu. 109. Obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 106.
Ampérzávity. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm).
Obr. Bývá bud uzavřený, obr
