pskc ukile sev. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 107. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 108. přerušen vzduchovými mezerami, např. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 103. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Obr. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 108. Schéma
elektromagnetu. Obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 106.
Obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 109. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
101
.
Elektromagnety. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 110 (tj.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). po!
Obr.
Ampérzávity.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Póly selonoidu. 105. 105). Bývá bud uzavřený, obr. 106. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 107, vzniká
elektromagnet
