přerušen vzduchovými mezerami, např. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr.
pskc ukile sev. 107, vzniká
elektromagnet. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 108. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Póly selonoidu. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
Obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 105. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 103. 109. Obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 108. Schéma
elektromagnetu. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. Bývá bud uzavřený, obr.
Elektromagnety. 106. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr.
Ampérzávity. 110 (tj. 107. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 106. po!
Obr. 105).
Obr.
101
