107. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 108. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. 106. Bývá bud uzavřený, obr. 110 (tj. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. přerušen vzduchovými mezerami, např. 109. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 108. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr.
Obr.
pskc ukile sev. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr.
Obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 105.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr.
Elektromagnety. Póly selonoidu. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. 106. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 105). Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 103. po!
Obr.
Ampérzávity. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm).
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 107, vzniká
elektromagnet. Schéma
elektromagnetu.
101
. Obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem
