Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 108. po!
Obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Póly selonoidu. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr.
101
. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 110 (tj. 108.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 107, vzniká
elektromagnet. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 105). 106. 109.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Bývá bud uzavřený, obr. Schéma
elektromagnetu.
pskc ukile sev.
Obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 107. Obr. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 105.
Obr. 106.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr.
Elektromagnety. přerušen vzduchovými mezerami, např. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. 103. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm).
Ampérzávity
