110 (tj. Póly selonoidu.
Ampérzávity. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 105.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 103. po!
Obr.
pskc ukile sev. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Schéma
elektromagnetu. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 107, vzniká
elektromagnet. 105).
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 109. 106. přerušen vzduchovými mezerami, např. 107.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr.
Elektromagnety. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.
Obr. 108.
Obr. 106. Silové
čáry probíhají téměř jen železem.
101
. 108. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. Bývá bud uzavřený, obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší
