Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 106. Obr.
Obr.
Elektromagnety. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem.
101
.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 110 (tj. Bývá bud uzavřený, obr. 109.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. přerušen vzduchovými mezerami, např. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu.
pskc ukile sev. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. 105. 108. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. 105). Póly cívky určíme
pravou rukou, obr.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). Póly selonoidu. 103.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 107. po!
Obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr.
Obr.
Ampérzávity. 108. 107, vzniká
elektromagnet. Schéma
elektromagnetu. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. 106
