Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Schéma
elektromagnetu. 110 (tj. 106. 108.
Elektromagnety.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji).
Obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 103. Póly selonoidu.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr.
pskc ukile sev. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Bývá bud uzavřený, obr. Obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 106. 109. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm).
Ampérzávity. 107, vzniká
elektromagnet. přerušen vzduchovými mezerami, např. Silové
čáry probíhají téměř jen železem.
101
. 105).
Obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 105. 108. po!
Obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. 107. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr
