Elektromagnety. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. 105. 107. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. 109. 108.
Obr. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. Schéma
elektromagnetu. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). 106.
101
. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
pskc ukile sev. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 107, vzniká
elektromagnet.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji).
Ampérzávity. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. 105). 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Póly selonoidu. 106. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. přerušen vzduchovými mezerami, např. po!
Obr. 110 (tj. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. Bývá bud uzavřený, obr. 103. Obr. 108.
Obr