Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. 108.
pskc ukile sev. Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. 110 (tj. 103.Závit vytvoří magnetické pole podle obr.
Elektromagnety. 105). 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát.
Ampérzávity.
Obr. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. přerušen vzduchovými mezerami, např. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr. 107, vzniká
elektromagnet. 108. 106. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.
101
. Bývá bud uzavřený, obr.
Obr. Schéma
elektromagnetu. 106. 107. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Póly selonoidu. 109. Obr.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 105. po!
Obr. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm)
