107, vzniká
elektromagnet. Bývá bud uzavřený, obr. 112, upínacích deskách obráběcích strojů (brusek) atd. po!
Obr. Navineme-li vodič šrou-
bovici, cívku (solenoid), obr.
Obr. Vložením jádra zesílí magnetické pole OOOkrát. 105). 110 (tj. 111), při elektromagnetických spojkách,
obr. Obr.
Znásobíme-li proud (ampéry) počtem závitů, dostaneme ampérzávity (též
nazvány magnetomotorická síla), značka Az; síla magnetu závisí počtu
Obr. Póly selonoidu. 104, chová cívka při průchodu proudu jako
magnet; vtahuje sebe železné jádro (viz obr. 108.
pskc ukile sev. Elektromagnetů používá hutích
k přenášení železa jeřábů, obr.Závit vytvoří magnetické pole podle obr. Schéma
elektromagnetu. Síla elektromagnetu (solenoidu) zvýší:
a) vložením železného jádra: zvětšením počtu závitů; zvětšením pro
cházejícího proudu.
Obr.
Magnetický obvod bud železa, nebo železných plechů složených
na sebe (častěji). 105.
Ampérzávity.
Ještě příznivěji působí železné jádro vložené cívky, obr. 106. 103. Závity nemusí být celé délce jádra, stačí, navinou-li cívku,
která jádro nasadí, obr.
Elektromagnety.
101
. 107. 108. Silové
čáry probíhají téměř jen železem. Má-li cívka mnoho závitů, její magnetický účinek větší. 109. Jádro cívce může být ohnuté, jak ukazuje
obrázek. motorů, kde
vzduchová mezera bývá 0,25—1,5 mm). Póly cívky určíme
pravou rukou, obr. Obejmeme prsty cívku, prsty ukazují směr proudu
v závitech palec ukáže severní pól. přerušen vzduchovými mezerami, např. 106. 109 transformátorů), nebo
otevřený, obr
