Výše uvedené fúze byly pro Telegrafii
prospěšné, rozdíl fúze roku 1924, kdy Telegrafii připojila firma Mag
net. Personál výrobny nebyl dosta
tečně zkušený, počet zakázek byl vysoký, společnost kapitálově slabá rozsah pro
vozovny Roztokách měl spíše charakter živnostenské dílny než továrny. Telegrafia chtěla licencích6 jednat zároveň chtěla zdokona
lovat svůj vlastní vývoj, což bylo vzhledem patentově blokované oblasti slabo-
proudu počátku 20. roce 1929 byl akciový kapitál upraven 000 (XX) korun
v 000 kusech akcií 200 korunách. Bylo třeba dovážet materiál ciziny, především oce) magnety slu
chátek zvonků, bronz, mosaz, hliník, fibr, gumoid, uhlíky uhlíkový prášek do
mikrofonů, izolované dráty, kabely apod.5 Tam přesídlila výroba Jevanu jižních
Čech. září 1919 usta
vující valná hromada akciové společnosti Telegrafia proběhla 18. Také výroba olomoucké Telektry, vzniklé roce 1918 tamější firmy Tele-
phonfabrik Aktiengesellschaft, vorm.
V roce 1921 byl akciový kapitál zvýšen 000 000 korun 000 kusech akcií
po 200 korunách.
Brzy organizačních změnách Telegrafia přestěhovala Roztok budov
Automatu Jablonném nad Orlicí poté červnu 1922 nově adaptované, pů
vodně obuvnické továrny Pardubicích. To
várna vyráběla pro tuzemské zahraniční odběratele. Proto
Telegrafia začala mít potíže. prosinci 1919 vystoupil před správní radou Čapek
s návrhem, aby Telegrafie byly postupně včleňovány drobné elektrotechnické
podniky podobným výrobním zaměřením. října 1919 zase
dací síni Živnobanky Praze. Telegrafia začala roce 1920 roz
šiřovat. zahraničí, zejména Bal
kán, dodávala místní meziměstské ústředny. Byl podnik rozvráceným hospodářstvím spojení bylo politickým sanač
ním řešením. Stát ponechal většinu (51 akcií, zby
tek rozdělila Živnostenská banka (14 %), Agrární banka %), akcionáři připo
jených továren (19,5 Automat (Továrna telegrafy telefony Jablonném nad
Orlicí, dříve továrna Scjvl) Jevan (Jihočeská elektrotechnická výroba nástrojař-
ství Velešíně) zaměstnanci podniku (12,5 %), kteří získali akcie dobu za
městnání Telegrafii tzv.
Telegrafia našla první výrobní prostory Roztokách Prahy, kde zhotovovala
relé meziměstské ústředny vlastní konstrukce, telefonní přístroje, přepojovače
a součástky telefonní příslušenství pro státní soukromou potřebu. tom
to roce činil akciový kapitál 000 000 korun 000 kusech akcií 200 korunách., neboť tyto speciální materiálové poža
davky nebyl zatím československý průmysl zařízen. Začátky byly
velmi těžké. Stanovy byly schváleny ministerstvem vnitra 29. Protože nemohla hned dostál státní
zakázce automatické telefonní vybavení města Prahy, získala firma Siemens
a Halske Telegrafia paběrkovala jen Části dodávky: rozvodech, manuál-
73
. let velmi obtížné.
Akciovou podstatu firmy řešilo ministerstvo financí4 únoru roku 1920. Berliner, roku 1928 spojila Telegrafií.3 Způsob ustavení Telegrafie byl zajímavý tom, že
stát dbal to, aby vedení firmy sešli především technici vysokoškolským
vzděláním, kteří měli rozhled oblasti vývoje telekomunikací kteří většinou byli
i výbornými konstruktéry. přidělením.legrafů Reisser.
Pro zavádění automatické spojovací techniky bylo třeba licenčně spojil za
hraničními firmami
