Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 73 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Josef Sousedík také navrhl jeho zá­ vod vyráběl elektromechanický převod pro podvozky motorových vozů vlaku Slo­ venská střela. Součástí výrobního programu byly speciální dřevoobráběcí stroje vestavěnými elektromotory, speciální elektrické pohony, transformátory části pro vybavení elektráren. Pa­ tenty Josefa Sousedíka byly především užívány jeho elektrotechnické továrně. CSR, se snažilo vznik firmy urychlit, neboť bylo třeba, aby převzala některé nesplněné za­ kázky rakouské firmy Czcja Niessl německé firmy Siemens Halske. Důvodem státního vlivu firmě měl být rychlý rozběh zajištění výroby telekomunikačních zařízení, nikoli státní monopol, který se realizoval například tabákového zboží.startu některé další zajímavosti jako například automatické nastavení jehly šicích strojů, jednovřetenový frézovací elektrický stroj opracování podpatků apod. Čapek byl předložení návrhu organizace výroby jmenován teh­ dejším ministrem pošt telegrafů Stříbrným ředitelem nové firmy. Telegrafia sehrála významnou roli při formování české­ ho telekomunikačního průmyslu. let byl často zván přednáškám české vysoké technické školy Elektrotechnického svazu československého. pošt telegrafů financí, a dvou elektrotechniků-odborníků praxe volených výroční valnou hromadou. Telegrafia, státní továrna telegrafy telefony,1 byla založena roku 1919 Roz­ tokách podpořena státním kapitálem. této doby dochovaly jeho technické zápisy experimentech konstrukcemi elektromobilu elektro­ motory umístěnými přímo kolech akumulátorovou baterií kontinuálně dobíje­ nou dynamem, které bylo poháněno spalovacím motorem. Ministerstvo pošt telegrafů,2 zřízené zákonem číslo 45/1918 Sb. Vy­ ráběly podle nich zejména .3. Firmy slaboproudé Slaboproudou výrobu Československu reprezentovala četných fúzích přede­ vším firma Telegrafia, ale další společnosti, nichž významnějším patřily Mic- rophona, Siemes Halske Prchalové. Byla jednou mála státních továren (jako například též Zbrojovka Brno). 3. Tehdy byl ta­ ké projednán přijal její název Telegrafia, který navrhl rada ministerstva pošt te­ 72 . O výrobním programu nově vznikající firmy jednali zástupci ministerstva kon­ struktérem slaboproudých zařízení inženýrem Čapkem, který tehdy pracoval v Antverpách firmy Bell Telephone Manufacturing Co, součásti koncernu Stan­ dard Electric. Vedle Telegrafie vznikaly počátku 20. let další menší továrny podobným výrobním programem, které pro vytvá­ řely konkurenční prostředí. Před svým zatčením gestapem připravoval Josef Sousedík tisku publikaci Technický populární popis vlastních vynálezu patentu, která však nebyla vydána. K prvnímu jednání stanovách společnosti došlo 15. června 1919. Minister­ stvo pošt telegrafů navrhlo, aby čele firmy stálo kolegium (později pětičlenná správní rada), sestavené tří zástupců ministerstev, tj.asynchronní motory samočinným spouštěčem, umístěným hřídeli kotvy ovládaným odstředivou silou, třífázové komutátorové motory úspornou regulací otáček, alternátory vlastním buzením kompenzátory fázového posunu velkých motorů. Ve druhé polovině 30