Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 64 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dal­ ším složitým fúzím Křižíkových podniků došlo roce 1922. Křižíkově dalším osudu rozhodla rozmluva hodinářem Ho­ lubem hostinci, který nabídl své místo konstruktéra vedoucího mechanické dílny Kaufmannově firmě Praze, vyrábějící železniční signálové telegrafní pří­ stroje. Studoval reálce Klatovech Praze. století vyráběl jak obloukovky, tak elektrotechnická zařízení a vybavení elektráren, podílel elektrifikaci prvních tramvajových městských i meziměstských tratí.2 Kolben vystudoval vyšší německou reálku Malé Straně Praze 63 . vyhraném soud­ ním sporu firmou Siemens Halske, která obvinila plagiátorství, prode­ ji svého patentu měl Křižík konečně prostředky založení vlastní firmy. všechny třeba jmenovat alespoň Vladimíra Lišta, konstruktéra po­ té profesora brněnské české techniky., firmu Kabel Polski Bydgo. Křižíkova firma stala známou nejen dodávkami pro Jubilejní výstavu Praze roku 1891, ale zejména stavbou pražské elektrické dráhy, jejím rozšiřováním výstavbou prvních elektrá­ ren. Tato dráha byla vybavena převážně pří­ stroji Kaufmanna, nimiž byl Křižík dobře obeznámen. Roku 1919 převzal Křižík společenské podíly firmy Bergmanno- vy závody elektrotechnické, společnost ručením omezeným Podmoklech.szczi. Nová firma Křižík-Chaudoir, akciová společnost Praze, zůstala u stejného programu výroby, který byl připravován především továrnách Praze- -Karlíně Libni, ale smluvně obchodně sobě připoutala další závody, především Kovodělnou společnost ručením omezeným Modřících Brna, Pražskou aku­ mulátorku, s. Ředitelství dráhy Vídni přijalo Křižíka již konci srpna, když mu byla určena práce kontrolora signálních přístrojů Moravsko-slezské severní drá­ ze Brna Přerova, Brodku Olomouce. Jeho továrna vychovala množství později velmi úspěšných českých elektro­ techniků. Díky bohaté praxi se signálním telegrafním zařízením Brně Krnově získal roku 1873 František Kři­ žík stálé místo privátní plzeňsko-březenské dráhy Plzni. dosavadní výrobě přidala konstrukce stavba elektrických strojů, měřicích přístrojů dalšího elektrotechnic­ kého vybavení. V polovině srpna 1870 Kaufmann zprostředkoval místo Severní Ferdinan­ dově dráze. Roku 1917 přistoupil Křižík oficiální akcionování své společnosti. po­ čátku 80. Tehdy jeho společnost získala všechny akcie Chaudoirových kovodělných podniků, akciové společnosti v Podmoklech. Dalším elektrotechnickým podnikatelem, který založil svou firmu Praze, byl Emil Kolben. umožňo­ valo zabývat různými technickými zlepšeními železničních přístrojů. Vznikly lak Českomoravské elektrotechnické závo- dy-František Křižík, akciová společnost Praze. Jeho továrna prosperovala roce 1884 přesídlila Plzně Prahy-Karlína, kde Křižík zakoupil lépe vyhovující prostory pro svou výrobu. Jednadvacetiletý Křižík místo přijal, rychle zapracoval přišel něko­ lik zlepšení vyráběných přístrojů. Proto byl české technice Karla Václava Zengera zapsán jen jako mimořádný posluchač, ale setrval zde pouze dva roky. Křižík se tehdy začal zajímat obloukovku, kterou uviděl světové výstavě Paříži ro­ ce 1878, kam cestoval svým šéfem Rcichertem. Maturitu však nesložil, neboť neměl poplatek zkoušku dospělosti.nici maminka posluhovačka. let 19. Křižík začal zkoumat možnosti její úpravy diferenciálním regulátorem, který podal patent