Tehdy jeho společnost
získala všechny akcie Chaudoirových kovodělných podniků, akciové společnosti
v Podmoklech. Křižík začal zkoumat možnosti
její úpravy diferenciálním regulátorem, který podal patent. umožňo
valo zabývat různými technickými zlepšeními železničních přístrojů. století vyráběl jak obloukovky, tak elektrotechnická zařízení
a vybavení elektráren, podílel elektrifikaci prvních tramvajových městských
i meziměstských tratí. Jeho továrna vychovala množství později velmi úspěšných českých elektro
techniků.
Dalším elektrotechnickým podnikatelem, který založil svou firmu Praze, byl
Emil Kolben. Studoval reálce Klatovech Praze. vyhraném soud
ním sporu firmou Siemens Halske, která obvinila plagiátorství, prode
ji svého patentu měl Křižík konečně prostředky založení vlastní firmy. Tato dráha byla vybavena převážně pří
stroji Kaufmanna, nimiž byl Křižík dobře obeznámen. Jednadvacetiletý Křižík místo přijal, rychle zapracoval přišel něko
lik zlepšení vyráběných přístrojů. Maturitu
však nesložil, neboť neměl poplatek zkoušku dospělosti. Křižíkově dalším osudu rozhodla rozmluva hodinářem Ho
lubem hostinci, který nabídl své místo konstruktéra vedoucího mechanické
dílny Kaufmannově firmě Praze, vyrábějící železniční signálové telegrafní pří
stroje.nici maminka posluhovačka.2 Kolben vystudoval vyšší německou reálku Malé Straně Praze
63
. Proto byl české
technice Karla Václava Zengera zapsán jen jako mimořádný posluchač, ale setrval
zde pouze dva roky. let 19. Roku 1917 přistoupil Křižík oficiální
akcionování své společnosti. po
čátku 80. dal
ším složitým fúzím Křižíkových podniků došlo roce 1922. Nová firma Křižík-Chaudoir, akciová společnost Praze, zůstala
u stejného programu výroby, který byl připravován především továrnách Praze-
-Karlíně Libni, ale smluvně obchodně sobě připoutala další závody, především
Kovodělnou společnost ručením omezeným Modřících Brna, Pražskou aku
mulátorku, s.szczi. všechny třeba jmenovat alespoň Vladimíra Lišta, konstruktéra po
té profesora brněnské české techniky. Křižík se
tehdy začal zajímat obloukovku, kterou uviděl světové výstavě Paříži ro
ce 1878, kam cestoval svým šéfem Rcichertem. Díky bohaté praxi se
signálním telegrafním zařízením Brně Krnově získal roku 1873 František Kři
žík stálé místo privátní plzeňsko-březenské dráhy Plzni. Roku 1919 převzal Křižík společenské podíly firmy Bergmanno-
vy závody elektrotechnické, společnost ručením omezeným Podmoklech., firmu Kabel Polski Bydgo. Vznikly lak Českomoravské elektrotechnické závo-
dy-František Křižík, akciová společnost Praze.
V polovině srpna 1870 Kaufmann zprostředkoval místo Severní Ferdinan
dově dráze. Ředitelství dráhy Vídni přijalo Křižíka již konci srpna, když mu
byla určena práce kontrolora signálních přístrojů Moravsko-slezské severní drá
ze Brna Přerova, Brodku Olomouce. dosavadní výrobě přidala
konstrukce stavba elektrických strojů, měřicích přístrojů dalšího elektrotechnic
kého vybavení.
Jeho továrna prosperovala roce 1884 přesídlila Plzně Prahy-Karlína, kde
Křižík zakoupil lépe vyhovující prostory pro svou výrobu. Křižíkova firma stala
známou nejen dodávkami pro Jubilejní výstavu Praze roku 1891, ale zejména
stavbou pražské elektrické dráhy, jejím rozšiřováním výstavbou prvních elektrá
ren
