Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 166 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Všeužitečné podniky měly vedle výhod i řadu povinností vůči veřejným zájmům, které lze shrnout stručně takto: měly dodávat elektřinu každému spotřebiteli, sídlí území hospodářsky výhodném nebo nikoliv, odebírat energii státních nebo zemských vodních elektráren dále distribuovat, vzá­ jemně vypomáhat, striktně zachovávat podmínky státního zadávacího řádu, pečoval o technické zlepšování výrobních rozvodných zařízení prodával elektrickou energii podle stejných sazeb podmínek. Podle paragrafu byl při ministerstvu veřejných prací jeho elektrotechnickém oddělení, jež vedl ředitel Ústřed­ ních elektráren Praze Karel Vaňouček (1871-1937), zřízen poradní sbor podávání dob- rozdání zamýšlených prováděcích nařízeních technických předpisech opatřeních v záležitostech soustavné clektrizace elektrotechnického průmyslu. čele sboru stál starosta hlavního města Prahy době vzniku Karel Baxa (1863-1938)). Další paragrafy uzákonily způsob, jakým měla být stavba elektrárny vede­ ní realizována, přípravných prací žádost schvalovacímu úřadu kolaudaci. 16) Soupis všeužilečných elektrických podniků území Československa: Cechy: 1. 3. Následující paragrafy uváděly způsoby náhrady škody způsobené založením elektrické stavby nebo vzniklé jejím průběhu. Or­ gány byly zavázány dodržovat platný živnostenský řád. Jednání sboru se členila výbory stálý, finanční technický. Elektrárenský svaz severošumavských okresů, (T). Poslední paragrafy obsahovaly všeobecná ustanovení, týkající bezpečnosti pníce, povinnosti bezplatného předkládání statistických údajů pro ministerstvo veřejných prací, založení některých dalších správních orgánů, přenosu elektrické energie hranice, ochrany přírodních historických památek při stavbách apod. V paragrafech byla stanovena užívací práva způsob jejich vykonávání (čestní právo užívání cizích nemovitostí dohodě: soukromých majetků odškodnění, ve­ řejných bezplatně, byly však povinny zaplatit majetkovou újmu vzešlou výkonu užíva­ cích práv vlastník byl podle nařízení omezován veřejném zájmu clektrizace státu) i způsoby, kde jak zřizoval elektrická vedení. Elektrické podniky hlavního města Prahy (EP), Praha, 1924, parní elektrárna Ho­ lešovice, spalovna Hloubětin, vodní elektrárna Štvanice. Západočeské elektrárny, (ZCE), Plzeň, 1926, vodní elektrárna Darová. Stříbro, 1922, malé vodní elektrárny Mži. 2. Cleny sboru jmenoval ministr veřejných prací dobu tří let počtu 45. 4. Černé jezero. 165 . Jihočeské elektrárny, (JCE), České Budějovice, 1921, parní elektrárna Mydlo- vary, České Budějovice, vodní elektrárna Sokolovský ostrov několik malých nafto­ vých elektráren. Paragraf speciálně vymezoval práva a povinnosti při užívání nemovitostí patřících státu. Nespeky. 5.základu, právo bezplatně používat železnice, cesty vodní kanály správě státu, korpo­ rací společností, založených státním účelům). Ústřední elektrárny, (ÚE). Praha, 1922, parní elektrárna Ervěnice; vodní elek­ trárna Střckov Vrané. sboru zasedali zá­ stupci zemí, korporací, vědy, zemědělství, průmyslu živností, odborných sdružení, elek­ trických podniků, odběratelů, úředníků dělníků všeužilečných elektrických podniků. Převody užívacích práv případné vyvlastnění určovaly paragrafy 11. 13. Elektrárenský svaz okresů středočeských, (ESOS), Praha, 1925, vodní elek­ trárna Miřejovice, Krhanice. Paragrafy zřídily zemské správní clektrifikační úřady Československu vy­ mezily obsah požadovaných dokladů, potřebných zřizování všeužilečných podniků. 6