Poznámky redaktora
Musée des Télécommunications Pleumeur-Bodou 1995; Jílek,
F.,
Michael Faraday.
2., Dějiny elektrotechniky (skripta). In: Dějiny věd techniky 1971, 129-149; Křižík., Popov. Praha 1973., Sdělova
cí technika. NTM,
Praha 1986, 204-207; Nemrava. In: Dějiny věd techniky 1975,
s. Studi
um termoelektrických jevů Seebeckova objevu (1821) doformulace zákona zachováni
energie. In: Studie technice českých zemích. In:
Přemožitelé Času Praha 1988, 64-68; Černý, J. R. In: Elektronika 1987, 44; Šmolka,
J., Ke
lOOletému výročíprvnímoderníučebnice teoretické elektrotechniky. díl. ÚČSSD ČSAV, Praha 1991, 290-292; Mayer,
D. In: Dějiny věd techniky 20, 1987, 12-28; Růžek, J. In: Přemožitelé času 5,
Praha 1988, 79-82; Šmolka, J. In: Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékař
ských technických věd 11, Praha 1962, 1-6; Čapla, V. In: Sborník pro dějiny přírodních věd tech
niky Praha 1961, 191-210; ENIAC. století.2., Stejnosměrný nebo střídavý proud? In: Zprávy Česko
slovenské společnosti pro dějiny věd techniky Praha 1966, 22-26; Simáčková, M. soustavě Systéme International ďUnités. A., Raný věk elektrického telegrafu., Infor
matika (skripta), Praha 1993; Wiener, N. 38-40; Mayer, D. generální konference pro míry váhy roce 1960 která nás dů
sledně platí roku 1980, byl základní veličinu pro obor elektrických magnetických
veličin zvolen elektrický proud, jehož hlavní jednotkou ampér-A. In: Elektronika 1987, 43: Přibil, J. In: Přemožitelé času Praha 1987, 109-113; Nemrava, A., Historický pohled vznik vývoj teoretické elektrotech
nik}1. označované
Sl, kterou přijala 11., Sto let smrti Ohma. In: Dějiny věd techniky 13, 1980, 50-55; Mayer, D. Patří mezi sedm zá
kladních jednotek délka, hmotnost, čas, elektrický proud, teplo
ta, mol látkové množství, svítivost) definován takto: „Ampérje stálý elektrický
proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečnědlouhými vodiči zane
149
., Příspěvek genezi Kirchhqffbvých zákonů. In: Svět techniky VI, 1955.-21. In: Dějiny věd
a techniky 22, 1989, 209-222; Mayer, D. 22-29; Kolomý, R. 22, Lon
don 1992.1956, 659-660; Souček, J.. 283-300; cestě kalkulačkám. Praha 1985, 198-200;
Nemrava, A., William Thomson (lord Kel-
vin). In: Studie technice českých zemích. Praha 1952; Jí
lek, F., Sdělovací technika. F., Oliver Heaviside teoretická elektrotechni
ka. In: Dějiny věd techniky 1975, 197-215; Kolomý., Heinrich Hertz elektromagnetické vlny. Změna mezinárodního významu
nastala polovině 20. In: Dějiny věd tech
niky 1973, 1-15; Mayer, D., Nad vědeckým odkazem Pascala. září 1881. Západočeská univerzita, Plzeň 1997; Nemrava, A.., Snahy experimentálním potvrzení některých Thomsonových zá
věrů termoelektřiny. In: Dějiny věd techni
ky 1976, 17-29; Mayer, D. při
jal podle návrhu Carla Friedricha Gausse (1777-1855) Wilhelma Eduarda Webera
(1804-1891) jako závaznou pro oblast elektrotechniky soustavu měr CGS stanovil
i elektrické jednotky ampér, coulomb. Teoretická elektrotechnika její výsledky
1) První mezinárodní elektrotechnický kongres Paříži, který konal 20., Czech
Physicist Jaroslav Šafránek and His Televison. díl., Edison., Samuel Morse.
s., Uplynulo 100
let smrti Maxwella. In: Přemožitelé času 10, Praha 1988, 36-40; Efmertová, M. NTM. In: Přemožitelé času Praha 1988, 63-66; Procházková, E. farad, ohm voh., Paměti. Nadas, Praha 1983, 55-70; Tůma, Guglielmo Marconi. Vol. In: Sborník Poš
tovního muzea Praze. In: Přemožitelé času Praha 1988, 71-74; Mayer, D., Vznik vývoj matematických
strojů nejstarších dob světové války.
John Logie Baird. Vlastní životopis., William Thomson
a teorie Faradayova modelu elektromagnetického pole.. In: Přemožitelé času Praha 1987, 60-63; Les Télécommunicati-
ons: Histoire avenir. In: Práce dějin přírodních věd 27. In: Sociál Studies Science
