Poznámky redaktora
Vlastní životopis. In: Dějiny věd techniky 20, 1987, 12-28; Růžek, J., Raný věk elektrického telegrafu. In: Elektronika 1987, 43: Přibil, J. In: Svět techniky VI, 1955., Popov., William Thomson (lord Kel-
vin)., Snahy experimentálním potvrzení některých Thomsonových zá
věrů termoelektřiny. In: Dějiny věd techniky 13, 1980, 50-55; Mayer, D., Samuel Morse. In: Přemožitelé času Praha 1987, 60-63; Les Télécommunicati-
ons: Histoire avenir., Stejnosměrný nebo střídavý proud? In: Zprávy Česko
slovenské společnosti pro dějiny věd techniky Praha 1966, 22-26; Simáčková, M., Uplynulo 100
let smrti Maxwella. In: Přemožitelé času Praha 1987, 109-113; Nemrava, A. 38-40; Mayer, D. NTM,
Praha 1986, 204-207; Nemrava. NTM., William Thomson
a teorie Faradayova modelu elektromagnetického pole. Změna mezinárodního významu
nastala polovině 20. In: Práce dějin přírodních věd 27. Studi
um termoelektrických jevů Seebeckova objevu (1821) doformulace zákona zachováni
energie. Praha 1973., Nad vědeckým odkazem Pascala. In: Dějiny věd techni
ky 1976, 17-29; Mayer, D.1956, 659-660; Souček, J. díl. Musée des Télécommunications Pleumeur-Bodou 1995; Jílek,
F. In: Elektronika 1987, 44; Šmolka,
J. In: Přemožitelé času 5,
Praha 1988, 79-82; Šmolka, J., Vznik vývoj matematických
strojů nejstarších dob světové války. In: Dějiny věd techniky 1975, 197-215; Kolomý. In: Sborník Poš
tovního muzea Praze. farad, ohm voh.
s., Ke
lOOletému výročíprvnímoderníučebnice teoretické elektrotechniky. In: Dějiny věd techniky 1975,
s.
John Logie Baird. Teoretická elektrotechnika její výsledky
1) První mezinárodní elektrotechnický kongres Paříži, který konal 20.., Paměti. 22, Lon
don 1992., Dějiny elektrotechniky (skripta). Západočeská univerzita, Plzeň 1997; Nemrava, A., Sto let smrti Ohma. R., Sdělovací technika., Heinrich Hertz elektromagnetické vlny., Edison., Infor
matika (skripta), Praha 1993; Wiener, N.,
Michael Faraday.
2. Praha 1985, 198-200;
Nemrava, A. Nadas, Praha 1983, 55-70; Tůma, Guglielmo Marconi. In: Sociál Studies Science., Historický pohled vznik vývoj teoretické elektrotech
nik}1. F. In: Studie technice českých zemích. In: Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékař
ských technických věd 11, Praha 1962, 1-6; Čapla, V.. 22-29; Kolomý, R. díl. soustavě Systéme International ďUnités. ÚČSSD ČSAV, Praha 1991, 290-292; Mayer,
D. In:
Přemožitelé Času Praha 1988, 64-68; Černý, J. při
jal podle návrhu Carla Friedricha Gausse (1777-1855) Wilhelma Eduarda Webera
(1804-1891) jako závaznou pro oblast elektrotechniky soustavu měr CGS stanovil
i elektrické jednotky ampér, coulomb. Patří mezi sedm zá
kladních jednotek délka, hmotnost, čas, elektrický proud, teplo
ta, mol látkové množství, svítivost) definován takto: „Ampérje stálý elektrický
proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečnědlouhými vodiči zane
149
. září 1881.2. 283-300; cestě kalkulačkám. označované
Sl, kterou přijala 11. generální konference pro míry váhy roce 1960 která nás dů
sledně platí roku 1980, byl základní veličinu pro obor elektrických magnetických
veličin zvolen elektrický proud, jehož hlavní jednotkou ampér-A., Příspěvek genezi Kirchhqffbvých zákonů.. A. In: Dějiny věd
a techniky 22, 1989, 209-222; Mayer, D. In: Dějiny věd tech
niky 1973, 1-15; Mayer, D. století. Praha 1952; Jí
lek, F., Czech
Physicist Jaroslav Šafránek and His Televison. In: Přemožitelé času Praha 1988, 71-74; Mayer, D., Oliver Heaviside teoretická elektrotechni
ka. In: Přemožitelé času Praha 1988, 63-66; Procházková, E. In: Dějiny věd techniky 1971, 129-149; Křižík. In: Studie technice českých zemích. Vol. In: Přemožitelé času 10, Praha 1988, 36-40; Efmertová, M., Sdělova
cí technika. In: Sborník pro dějiny přírodních věd tech
niky Praha 1961, 191-210; ENIAC.-21
