Poznámky redaktora
In: Svět techniky VI, 1955., Infor
matika (skripta), Praha 1993; Wiener, N. In: Dějiny věd techniky 1975,
s. NTM.1956, 659-660; Souček, J. díl. A., Ke
lOOletému výročíprvnímoderníučebnice teoretické elektrotechniky. In: Dějiny věd techni
ky 1976, 17-29; Mayer, D. In: Sborník pro dějiny přírodních věd tech
niky Praha 1961, 191-210; ENIAC. Západočeská univerzita, Plzeň 1997; Nemrava, A. In: Dějiny věd techniky 1971, 129-149; Křižík.2. Praha 1952; Jí
lek, F. Praha 1973. In: Práce dějin přírodních věd 27. In: Elektronika 1987, 44; Šmolka,
J., Sdělova
cí technika. In: Dějiny věd techniky 1975, 197-215; Kolomý. 38-40; Mayer, D. 283-300; cestě kalkulačkám., Paměti. 22-29; Kolomý, R. In: Sociál Studies Science. díl., Snahy experimentálním potvrzení některých Thomsonových zá
věrů termoelektřiny., Nad vědeckým odkazem Pascala.
2. In: Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékař
ských technických věd 11, Praha 1962, 1-6; Čapla, V. Nadas, Praha 1983, 55-70; Tůma, Guglielmo Marconi. generální konference pro míry váhy roce 1960 která nás dů
sledně platí roku 1980, byl základní veličinu pro obor elektrických magnetických
veličin zvolen elektrický proud, jehož hlavní jednotkou ampér-A., Sdělovací technika. ÚČSSD ČSAV, Praha 1991, 290-292; Mayer,
D. NTM,
Praha 1986, 204-207; Nemrava.,
Michael Faraday., Czech
Physicist Jaroslav Šafránek and His Televison., Popov., Raný věk elektrického telegrafu., Samuel Morse. farad, ohm voh. září 1881.. Vol. Praha 1985, 198-200;
Nemrava, A., Uplynulo 100
let smrti Maxwella., Historický pohled vznik vývoj teoretické elektrotech
nik}1. In: Přemožitelé času 10, Praha 1988, 36-40; Efmertová, M.
John Logie Baird. F. 22, Lon
don 1992. In: Dějiny věd techniky 13, 1980, 50-55; Mayer, D. In: Přemožitelé času Praha 1987, 60-63; Les Télécommunicati-
ons: Histoire avenir., William Thomson (lord Kel-
vin). Změna mezinárodního významu
nastala polovině 20. In: Sborník Poš
tovního muzea Praze. Patří mezi sedm zá
kladních jednotek délka, hmotnost, čas, elektrický proud, teplo
ta, mol látkové množství, svítivost) definován takto: „Ampérje stálý elektrický
proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečnědlouhými vodiči zane
149
. In: Elektronika 1987, 43: Přibil, J. In:
Přemožitelé Času Praha 1988, 64-68; Černý, J. Teoretická elektrotechnika její výsledky
1) První mezinárodní elektrotechnický kongres Paříži, který konal 20. In: Přemožitelé času 5,
Praha 1988, 79-82; Šmolka, J. označované
Sl, kterou přijala 11. In: Dějiny věd
a techniky 22, 1989, 209-222; Mayer, D. Vlastní životopis.. In: Studie technice českých zemích., Vznik vývoj matematických
strojů nejstarších dob světové války. Studi
um termoelektrických jevů Seebeckova objevu (1821) doformulace zákona zachováni
energie.-21., Dějiny elektrotechniky (skripta)., William Thomson
a teorie Faradayova modelu elektromagnetického pole. In: Přemožitelé času Praha 1987, 109-113; Nemrava, A. soustavě Systéme International ďUnités. In: Studie technice českých zemích., Heinrich Hertz elektromagnetické vlny. In: Přemožitelé času Praha 1988, 63-66; Procházková, E.., Sto let smrti Ohma. R., Příspěvek genezi Kirchhqffbvých zákonů. In: Dějiny věd tech
niky 1973, 1-15; Mayer, D.
s. In: Dějiny věd techniky 20, 1987, 12-28; Růžek, J. In: Přemožitelé času Praha 1988, 71-74; Mayer, D., Edison., Stejnosměrný nebo střídavý proud? In: Zprávy Česko
slovenské společnosti pro dějiny věd techniky Praha 1966, 22-26; Simáčková, M., Oliver Heaviside teoretická elektrotechni
ka. Musée des Télécommunications Pleumeur-Bodou 1995; Jílek,
F. při
jal podle návrhu Carla Friedricha Gausse (1777-1855) Wilhelma Eduarda Webera
(1804-1891) jako závaznou pro oblast elektrotechniky soustavu měr CGS stanovil
i elektrické jednotky ampér, coulomb. století
