Poznámky redaktora
, Heinrich Hertz elektromagnetické vlny., Raný věk elektrického telegrafu. Praha 1985, 198-200;
Nemrava, A. In: Studie technice českých zemích. 38-40; Mayer, D., Ke
lOOletému výročíprvnímoderníučebnice teoretické elektrotechniky. Nadas, Praha 1983, 55-70; Tůma, Guglielmo Marconi. In: Přemožitelé času Praha 1987, 60-63; Les Télécommunicati-
ons: Histoire avenir. In:
Přemožitelé Času Praha 1988, 64-68; Černý, J.
2., Infor
matika (skripta), Praha 1993; Wiener, N., William Thomson (lord Kel-
vin). ÚČSSD ČSAV, Praha 1991, 290-292; Mayer,
D. In: Přemožitelé času 5,
Praha 1988, 79-82; Šmolka, J. In: Sociál Studies Science. In: Sborník Poš
tovního muzea Praze. září 1881. In: Přemožitelé času Praha 1987, 109-113; Nemrava, A. označované
Sl, kterou přijala 11.1956, 659-660; Souček, J. In: Dějiny věd techniky 1971, 129-149; Křižík. R., Edison., Dějiny elektrotechniky (skripta)., Sdělova
cí technika. In: Elektronika 1987, 43: Přibil, J., Samuel Morse. In: Dějiny věd techniky 1975,
s.,
Michael Faraday., Příspěvek genezi Kirchhqffbvých zákonů. generální konference pro míry váhy roce 1960 která nás dů
sledně platí roku 1980, byl základní veličinu pro obor elektrických magnetických
veličin zvolen elektrický proud, jehož hlavní jednotkou ampér-A. Teoretická elektrotechnika její výsledky
1) První mezinárodní elektrotechnický kongres Paříži, který konal 20. In: Dějiny věd techniky 20, 1987, 12-28; Růžek, J.
John Logie Baird. In: Dějiny věd techniky 1975, 197-215; Kolomý.-21., Snahy experimentálním potvrzení některých Thomsonových zá
věrů termoelektřiny. Praha 1973.
s. 22, Lon
don 1992. In: Sborník pro dějiny přírodních věd tech
niky Praha 1961, 191-210; ENIAC. In: Přemožitelé času 10, Praha 1988, 36-40; Efmertová, M. Západočeská univerzita, Plzeň 1997; Nemrava, A., Historický pohled vznik vývoj teoretické elektrotech
nik}1., Paměti. A., William Thomson
a teorie Faradayova modelu elektromagnetického pole. In: Přemožitelé času Praha 1988, 63-66; Procházková, E.., Vznik vývoj matematických
strojů nejstarších dob světové války. Patří mezi sedm zá
kladních jednotek délka, hmotnost, čas, elektrický proud, teplo
ta, mol látkové množství, svítivost) definován takto: „Ampérje stálý elektrický
proud, který při průchodu dvěma rovnoběžnými, přímými, nekonečnědlouhými vodiči zane
149
. Vlastní životopis. In: Dějiny věd
a techniky 22, 1989, 209-222; Mayer, D. In: Dějiny věd techni
ky 1976, 17-29; Mayer, D. In: Dějiny věd tech
niky 1973, 1-15; Mayer, D. In: Studie technice českých zemích. In: Zprávy Komise pro dějiny přírodních, lékař
ských technických věd 11, Praha 1962, 1-6; Čapla, V. In: Přemožitelé času Praha 1988, 71-74; Mayer, D. při
jal podle návrhu Carla Friedricha Gausse (1777-1855) Wilhelma Eduarda Webera
(1804-1891) jako závaznou pro oblast elektrotechniky soustavu měr CGS stanovil
i elektrické jednotky ampér, coulomb.. NTM., Uplynulo 100
let smrti Maxwella., Sto let smrti Ohma., Oliver Heaviside teoretická elektrotechni
ka. Praha 1952; Jí
lek, F. In: Elektronika 1987, 44; Šmolka,
J. díl.., Sdělovací technika. díl. Změna mezinárodního významu
nastala polovině 20.2. soustavě Systéme International ďUnités., Stejnosměrný nebo střídavý proud? In: Zprávy Česko
slovenské společnosti pro dějiny věd techniky Praha 1966, 22-26; Simáčková, M. F. Vol. In: Práce dějin přírodních věd 27. století., Popov. Studi
um termoelektrických jevů Seebeckova objevu (1821) doformulace zákona zachováni
energie., Czech
Physicist Jaroslav Šafránek and His Televison. NTM,
Praha 1986, 204-207; Nemrava. In: Svět techniky VI, 1955. 283-300; cestě kalkulačkám. 22-29; Kolomý, R. In: Dějiny věd techniky 13, 1980, 50-55; Mayer, D. Musée des Télécommunications Pleumeur-Bodou 1995; Jílek,
F., Nad vědeckým odkazem Pascala. farad, ohm voh
