Pokud naši elek
trotechničtí odborníci přinesli některé nové poznatky (například příspěvky vývoji
magnetronu Augusta Žáčka, úpravu přijímací aparatury mechanické nízkořádkové
televize Jaroslava Šafránka, práce konstrukci počítacích strojů Antonína Svobo
dy), získali nim podklady zahraničních elektrotechnických nebo fyzikálních
ústavech. Petřina) německé (E.
Elektrotechnická badatelská činnost spíše směřovala aplikacím, inovacím ke
zkušebnictví, realizovaným především ústavech laboratořích vysokých škol,
ve státních ústavech firemních podnikových pracovištích. Přednášely jed
notlivé elektrotechnické obory (teorie stavby elektrických strojů, elektrické sítě,
rozvody instalace, elektrická měření, elektrárenská zařízení, elektrické dráhy, teo
retická experimentální elektrotechnika, slaboproudá elektrotechnika atd. Často stávali členy mezinárodních badatelských týmů (například Josef
Hak, August Žáček, Jaroslav Šafránek, Josef Stránský, Antonín Svoboda další). Uplatňova
li oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných
i jiných formách povolání, což byl důsledek úspěšné industrializace českých zemí
141
. Brněnská německá technika začala vyučoval elektro
techniku školním roce 1891-92 prostřednictvím Zicklcra česká roce
1901-02 vedení Františka Koláčka. Samostatná katedra elektrotechniky zde
vznikla školním roce 1891-92 Domalípova vedení. let české technice Brně pokusil Vladimír List. rámci studia fyziky bylo možno výklady
o elektřině poslouchat pražské české (F. reformu výuky elektrotechnickým oborům úspěchem polovině
20.
Na pražské německé technice elektřině studenti dozvěděli poprvé již roce
1881 Waltenhofena.
Elektrotechnici díky svým snahám podnikatelským spolkovým, díky vzdělá
ní dobré úrovni díky mezinárodní spolupráci stávali české výrazněji čes
koslovenské společnosti mezi dvěma světovými válkami funkční elitou.).
Účastnili též činnosti mnohých mezinárodních elektrotechnických organizacích
(zejména Vladimír List), vystupovali konferencích významné odborné práce
publikovali tuzemských zahraničních časopisech. Mach) uni
verzitě.
Nauka elektřině začala vyučovat české technice Praze školním roce
1884-85 díky Zengerovi, který již dříve elektřině informoval studenty ve
strojnickém oddělení při výkladech technické fyzice, Domalípovi, který před
nášel elektrotechnice několik kursů. Vysoké školy technické
navazovaly síť středních škol dále výuku elektřině rozšiřovaly zakládáním
jednotlivých elektrotechnických ústavů, které především sloužily pedagogickým cí
lům, ale vedle nich prováděly zkušební, laboratorní poradenskou činnost ně
kterých případech vedly výzkumné práce.oblasti výroby, kde měly koordinační funkci skupiny elektrárenská, elektrotech
nická později slaboproudá, které sledovaly vývoj výroby jednotlivých elektro
technických oborech připravovaly potřebné statistiky, legislativy, kde podaři
lo prosadil zákon elektrifikaci, předpisové, jakostní, zkušební normotvorné
činnosti, tak oblasti vědecké komunikace zahraničím, vydavatelské činnosti,
vedení knihovny, organizování doškolovací přednáškové činnosti spolupráce se
zahraničními domácími institucemi, zejména mezinárodními CIGRE UNIPEDE,
s Masarykovou akademií práce, Československou národní radou badatelskou
a vysokými školami
