Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 142 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Samostatná katedra elektrotechniky zde vznikla školním roce 1891-92 Domalípova vedení. Brněnská německá technika začala vyučoval elektro­ techniku školním roce 1891-92 prostřednictvím Zicklcra česká roce 1901-02 vedení Františka Koláčka. Často stávali členy mezinárodních badatelských týmů (například Josef Hak, August Žáček, Jaroslav Šafránek, Josef Stránský, Antonín Svoboda další). Na pražské německé technice elektřině studenti dozvěděli poprvé již roce 1881 Waltenhofena. rámci studia fyziky bylo možno výklady o elektřině poslouchat pražské české (F. Nauka elektřině začala vyučovat české technice Praze školním roce 1884-85 díky Zengerovi, který již dříve elektřině informoval studenty ve strojnickém oddělení při výkladech technické fyzice, Domalípovi, který před­ nášel elektrotechnice několik kursů. Účastnili též činnosti mnohých mezinárodních elektrotechnických organizacích (zejména Vladimír List), vystupovali konferencích významné odborné práce publikovali tuzemských zahraničních časopisech. Přednášely jed­ notlivé elektrotechnické obory (teorie stavby elektrických strojů, elektrické sítě, rozvody instalace, elektrická měření, elektrárenská zařízení, elektrické dráhy, teo­ retická experimentální elektrotechnika, slaboproudá elektrotechnika atd.oblasti výroby, kde měly koordinační funkci skupiny elektrárenská, elektrotech­ nická později slaboproudá, které sledovaly vývoj výroby jednotlivých elektro­ technických oborech připravovaly potřebné statistiky, legislativy, kde podaři­ lo prosadil zákon elektrifikaci, předpisové, jakostní, zkušební normotvorné činnosti, tak oblasti vědecké komunikace zahraničím, vydavatelské činnosti, vedení knihovny, organizování doškolovací přednáškové činnosti spolupráce se zahraničními domácími institucemi, zejména mezinárodními CIGRE UNIPEDE, s Masarykovou akademií práce, Československou národní radou badatelskou a vysokými školami. Mach) uni­ verzitě. Uplatňova­ li oborech výrobních, administrativních, obchodních, dopravních, veřejných i jiných formách povolání, což byl důsledek úspěšné industrializace českých zemí 141 . Petřina) německé (E.). reformu výuky elektrotechnickým oborům úspěchem polovině 20. Vysoké školy technické navazovaly síť středních škol dále výuku elektřině rozšiřovaly zakládáním jednotlivých elektrotechnických ústavů, které především sloužily pedagogickým cí­ lům, ale vedle nich prováděly zkušební, laboratorní poradenskou činnost ně­ kterých případech vedly výzkumné práce. Elektrotechnická badatelská činnost spíše směřovala aplikacím, inovacím ke zkušebnictví, realizovaným především ústavech laboratořích vysokých škol, ve státních ústavech firemních podnikových pracovištích. Elektrotechnici díky svým snahám podnikatelským spolkovým, díky vzdělá­ ní dobré úrovni díky mezinárodní spolupráci stávali české výrazněji čes­ koslovenské společnosti mezi dvěma světovými válkami funkční elitou. Pokud naši elek­ trotechničtí odborníci přinesli některé nové poznatky (například příspěvky vývoji magnetronu Augusta Žáčka, úpravu přijímací aparatury mechanické nízkořádkové televize Jaroslava Šafránka, práce konstrukci počítacích strojů Antonína Svobo­ dy), získali nim podklady zahraničních elektrotechnických nebo fyzikálních ústavech. let české technice Brně pokusil Vladimír List