Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 140 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro rozvoj meziválečného Československa byla nezbytná elcktrizace, kterou se někteří elektrotechnici, jako například Křižík nebo výrazně List, snažili již před světovou válkou. předním odběratelům elektřiny republice patřil čes­ koslovenský průmysl, především strojírenská železářská výroba, zemědělství 139 . Spočívaly především v lom, elektrifikace neprobíhala celém území republiky rovnoměrně. století. Výrazným úspěchem elektrizace však bylo, roce 1938 mělo českých zemích elektřinu dispozici obcí, nichž žilo okolo 90 všeho obyvatelstva. Jejím konkurentem elektrotechnické produkci mezi dvěma světovými válkami mohla být jen elektrotechnická továrna Škodových závodů. Elektrárny německého svazu zásobovaly elektrickým proudem 2,3 milionů obyvatel Československa. Československý elektro­ technický průmysl tak byl provázán výrobně, kapitálově obchodně zahraničím. Vedle těchto velkých společností pracovaly menší firmy jako například brněnská továrna Bartelmuse Donáta nebo vsetínský Sousedík. sia- boproudé elektrotechnické výrobě vedle zavedených zahraničních firmem podí­ lela především Tclegrafia, Prchalové Mikrofona, které napomohly zejména rozvoji radiotechniky, sdělovací techniky vznikající elektroniky. letech byl český elektro­ technický průmysl již provázán mezinárodním podnikáním nabízel širokou šká­ lu elektrotechnických výrobků, jež byly většině případů označeny jakostními značkami udávajícími, výrobek prošel elektrotechnickou zkušebnou, jež byly normovány tak, aby vyhověly mezinárodním standardům. Především však umožnily realizaci pravidelného rozhlasového vysílání Československu jaře ro­ ku 1923. Musela rozběhnout Široká elektrotechnická výroba pro její kompa­ tibilitu činnost normalizační, zkušební, značkovací cejchovní. Do Československa přicházely zahraničí také licence patenty, podle nichž mnohé elektrotechnické firmy domácí filiálky zahraničních firem vyráběly elektrotech­ nické zboží, zajišťovaly tak jeho širokou nabídku. letech 20. I prostřednictvím velkých, podstatě původně českých elektrotechnických tová­ ren pronikal území Československa zahraniční kapitál, především Německa, ale také Švýcarska, Belgie, Velké Británie, Nizozemska, USA, Francie jiných zemí, který tak byl pro československý elektrotechnický trh stálou konkurencí. Realizaci elektrizace první Československé republice lze považoval nebýva­ lé úspěšnou, když během projevily některé problémy. Slovensku bylo elektrifikováno obcí oby­ vatel. let 20.stěžejnímu Křižíkovu postavení elektrotechnickém podnikání českých ze­ mích roku 1896 přidal Emil Kolben, který nezbytné koncentraci elektrotech­ nické výroby 20. Proto musely být státem sledovány podporovány základy elektrifikace, především stavby rozvodných sítí vedení vysokého napětí. Kvůli určitému zpoždění reali­ zaci těchto prací byla elektrifikace oficiálně dokončena roce 1953 fakticky až počátkem 60. 30. bylo dáno nedostatkem levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu. století vytvořil základy pro jednu důležitých akcio­ vých společností meziválečného Československa významnou elektrotechnickou výrobou, Českomoravskou-Kolben-Daněk. Zákon elektrifikaci Československa byl přijal především díky úsilí členů Elektrotechnického svazu československého Červenci 1919 pro jeho realizaci bylo třeba vystavět nové elektrárny, rozvodné sítě vedení vysokého napětí