Realizaci elektrizace první Československé republice lze považoval nebýva
lé úspěšnou, když během projevily některé problémy.
I prostřednictvím velkých, podstatě původně českých elektrotechnických tová
ren pronikal území Československa zahraniční kapitál, především Německa,
ale také Švýcarska, Belgie, Velké Británie, Nizozemska, USA, Francie jiných
zemí, který tak byl pro československý elektrotechnický trh stálou konkurencí. Československý elektro
technický průmysl tak byl provázán výrobně, kapitálově obchodně zahraničím. Výrazným úspěchem elektrizace však bylo, roce
1938 mělo českých zemích elektřinu dispozici obcí, nichž žilo okolo
90 všeho obyvatelstva. Vedle těchto velkých společností pracovaly menší firmy jako
například brněnská továrna Bartelmuse Donáta nebo vsetínský Sousedík. let 20. Musela rozběhnout Široká elektrotechnická výroba pro její kompa
tibilitu činnost normalizační, zkušební, značkovací cejchovní. století. Kvůli určitému zpoždění reali
zaci těchto prací byla elektrifikace oficiálně dokončena roce 1953 fakticky až
počátkem 60. Spočívaly především
v lom, elektrifikace neprobíhala celém území republiky rovnoměrně.stěžejnímu Křižíkovu postavení elektrotechnickém podnikání českých ze
mích roku 1896 přidal Emil Kolben, který nezbytné koncentraci elektrotech
nické výroby 20. letech byl český elektro
technický průmysl již provázán mezinárodním podnikáním nabízel širokou šká
lu elektrotechnických výrobků, jež byly většině případů označeny jakostními
značkami udávajícími, výrobek prošel elektrotechnickou zkušebnou, jež byly
normovány tak, aby vyhověly mezinárodním standardům. Jejím konkurentem elektrotechnické
produkci mezi dvěma světovými válkami mohla být jen elektrotechnická továrna
Škodových závodů. Do
Československa přicházely zahraničí také licence patenty, podle nichž mnohé
elektrotechnické firmy domácí filiálky zahraničních firem vyráběly elektrotech
nické zboží, zajišťovaly tak jeho širokou nabídku. Elektrárny německého svazu zásobovaly elektrickým proudem 2,3 milionů
obyvatel Československa.
Pro rozvoj meziválečného Československa byla nezbytná elcktrizace, kterou se
někteří elektrotechnici, jako například Křižík nebo výrazně List, snažili již
před světovou válkou. 30. sia-
boproudé elektrotechnické výrobě vedle zavedených zahraničních firmem podí
lela především Tclegrafia, Prchalové Mikrofona, které napomohly zejména
rozvoji radiotechniky, sdělovací techniky vznikající elektroniky. Zákon elektrifikaci Československa byl přijal především
díky úsilí členů Elektrotechnického svazu československého Červenci 1919 pro
jeho realizaci bylo třeba vystavět nové elektrárny, rozvodné sítě vedení vysokého
napětí. století vytvořil základy pro jednu důležitých akcio
vých společností meziválečného Československa významnou elektrotechnickou
výrobou, Českomoravskou-Kolben-Daněk. Slovensku bylo elektrifikováno obcí oby
vatel. bylo
dáno nedostatkem levného dlouhodobého úvěru výkyvy ekonomického cyklu.
Proto musely být státem sledovány podporovány základy elektrifikace, především
stavby rozvodných sítí vedení vysokého napětí. předním odběratelům elektřiny republice patřil čes
koslovenský průmysl, především strojírenská železářská výroba, zemědělství
139
. Především však
umožnily realizaci pravidelného rozhlasového vysílání Československu jaře ro
ku 1923. letech 20
