30. let době hospodářské krize, jeho
územní rozložení zůstalo bez výraznějších změn. Druhá skupina ovlivňovala
prostřednictvím Westinghouse Electric USA přes Siemens Halske Ně
mecku jeho filiálky jím kontrolované společnosti Československu pražskou
ČKD.ska, Itálie, Balkánu. Obdobně francouzský anglický kapitál účast
nil vzniku továrny výbušné látky Explosia Semtíně Pardubic apod. těchto zemí byly orientovány většinou průzkumné cesty,
spojené politicko-ekonomickými záměry. Přímé ka
pitálové účasti římskoněmeckého kapitálu byly Československu rámci sekveslrace
likvidovány formou dohod odkupem akcií.6 tuzemsku sváděla Elektrotechnic
ká továrna Doudlevcích konkurenční boj elektrotechnickou výrobou ČKD. poznáním cestovalo Ruska,
Polska Skandinávie3 20. belgický
(12,2 %), anglický (10,8 %), holandský (8,5 %), americký (5,6 %), francouzský
(5,1 %), švédský (4,7 rakouský (2,7 viz tabulka (str.
V československém elektrotechnickém průmyslu měl výrazný vliv nejen kapitál
německý, ale kapitál francouzský, když statisticky sedmém místě.
I když souboj francouzského, britského německého kapitálu vliv střed
ní jihovýchodní Evropě zostřil počátku 30.4
Mezinárodní spolupráci oblasti licencí patentů budovaly zejména filiálky za
hraničních elektrotechnických společností, založené průběhu let 1918-38 úze
mí Československé republiky, jež byly popsány části věnující vývoji elek
trotechnických firem. Německý kapitál uplatnil především
při zapojování československých výrobních podniků mezinárodních kartelů. 192). Uplat
ňoval zejména prostřednictvím Škodových závodů, které 20.
123
. letech výrazněji USA.7
Jedno seskupení vedlo General Electric USA přes francouzskou společ
nost Alsthom německou AUgemcinc Elcktrizitátsgesellschafl (AEG) pražské
společnosti Křižík-Chaudoir plzeňské Škodovce. let rozvíjely spe
ciální elektrotechnickou výrobu Elektrotechnické továrně Škodových závodů
v Plzni-Doudlcvcích ovlivňovaly ostatní firmy tohoto oboru, čímž nechtěly
smířil hlavně německé švýcarské koncerny. dále uplatnil kapitál švýcarský (17,1 %).5
Počáteční francouzský poté anglo-francouzský kurs československé zahraniční
politiky byl vyvážen hospodářskou orientací Německo. počátku vývoje samo
statného Československa důsledku versailleských politických jednání nabídl čes
koslovenský stát jaře 1919 Francii vedoucí postavení jejího kapitálu klíčových
podnicích Československa spolupráci francouzských československých bank,
což projevilo například získání majoritního balíku akcií Škodových závo
dech rozhodujícího vlivu Báňské hutní společnosti strany francouzského
zbrojního koncernu Schneider Creusot Cie později holdingu L’Union Européen-
ne Industrielle Financiére, Paris. Zahraniční kapitál pronikal však všech ostatních oblastí
prvorepublikové československé ekonomiky.
Vnitřní konkurence ale odrážela další boj rozdělení sfér vlivu Evropě, tentokrát
mezi dvěma multinárodními americkými koncerny. roce 1935 byla tato konkurenční záležitost vyřešena kartelem, ale uskupe
ní firem nezměnilo. Přesto Československu odvět
ví elektrotechniky při posuzování teritoriálního rozdělení zahraničních kapitálových
účastí konci sledovaného období, konkrétně roce 1937, měl vedoucí pozici ně
mecký kapitál (33,3 %)
