Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Libri Autor: Marcela C. Efmertová

Strana 123 z 215

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nich ještě bude pojednáno. Přesto nezodpovězenou otázkou zůstává, zda tento stav byl dán určitým konzervatismem setrvačností rozhodování, kam bude směřo­ val Činnost badatelských vysokoškolských institucí, které spolu mezinárodní po­ litickou situací nedovolily technikům dokončit realizovat jednání nutnosti reor­ ganizace nové orientace technického výzkumu koncem 30. Objevil zájem aktivní styky s „nenčmeckou“ cizinou, který navazoval vývoj českého národního hnulí nebyl na přelomu 19. Československá národní rada badatelská samozřejmě na technických vysokých školách. Odborné kontakty cizinou zahraniční kapitál československém elektrotechnickém průmyslu K rozvoji mezinárodní spolupráce obnovení kontaktů zahraničím došlo poji­ štěni útlumu průběhu prvních let desetiletí druhé poloviny 19.1 Množství účinnost zahraničních kontaktů spolupráce jak oblasti průmyslu, tak oblasti odborně-vědecké technické komunikace, výměn styků vždy odrá­ žely politickou konfiguraci. 20. století. století ničím novým. Změnila politicko-ekonomická situa­ ce české vědě průmyslu projevovaly tendence jejích mladých zástupců, ale i státu různých společností (například České akademie pro vědy umění) prolo­ mil určitou českou uzavřenost, tím podporovaný provincionalismus. 4. let. Mezinárodní spolupráce 4. Projevil zvýšený komuni­ kační pohyb mezi Českou německou stranou zmírnění nacionálního česko-ně- meckého napětí, vyvolaného vznikem samostatných národních vysokých škol, spolků vědeckých institucí českých zemích.5. možné, se projevil jen nedostatek času řešení problémů spojených výzkumnou prací v dvacetiletém trvání první Československé republiky.5. Obecně třeba konstatovat, technický výzkum době první Československé republiky stál stínu humanitních oborů.osobnostmi, které základ, případně další rozpracování svého výzkumu realizovali ve výzkumných týmech zahraničních elektrotechnických pracovištích. počátku 20. století, směřující rozvoji ná­ rodní kultury vzdělanosti, což bylo zřejmé institucionální podoby organizace naší vědy jejího oborového zaměření zejména vysokých školách, Královské České společnosti nauk České akademii věd umění. druhém místě byla Francie, kam byly směrovány zájmy především badatelské, studijní a umělecké, dále byly cesty zbývající Evropy, pohledu techniků tomto pořadí: Rakouska, Švýcarska, Velké Británie, Belgie, Lucemburska, Nizozem­ 122 .2 Zahraniční kontakty světové válce obecně smě­ řovaly prvním místě Německa, které tradičně ovlivňovalojak průmysl, tak vý­ zkum českých zemích cesty sem byly spojeny menšími náklady. Záštitu, organizační či finanční, technické obory získaly spíše nových institucích, jako byla Masary­ kova akademie práce.24 byly patrně preferovány základě tendence vzniklé ještě 19. století, způsobe­ ném jisté míry pasivní rezistencí české politické reprezentace vůči Vídni, opět v posledních desetiletích 19