Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Přesto zůstává, ovšem jen ideálním případě, výkon asi
1 povrchu Země. zemské atmosféře přibližně třetina tohoto výkonu odrazí
nebo pohltí. Bohužel většina území však
optimální podmínky jen zřídka kdy nebo nemá vůbec.
Doba slunečního svitu výška Slunce nad obzorem jsou závislé
na ročním období zeměpisné šířce tím také musí počítat.
Obr.
Pro větší výkony při letech větší vzdálenosti Slunce
již sluneční baterie nestačí. optimálnímu využití
se musí desky slunečních baterií natáčet správné polohy vzhledem
k Slunci, jak mnoha družic. sluneč
ních článků, sestavených baterií (obr. 16). Sluneční elektrárna výkonem 1000 MW
by měla vystačit plochou jen km2.
To zní velmi lákavě, neboť několik málo čtverečních metrů plochy
slunečních článků střeše malého domku mělo stačit úhradě
jeho spotřeby elektrické energie.
Při šikmém dopadu při nízké poloze menší. Například blízkosti Marsu dávaly sotva
polovinu výkonu, který dávají oběžné dráze kolem Země.
světlo
přechod PN
36
.
Uvedená hodnota hustoty výkonu kW/m2 platí totiž jen při kol
mém dopadu slunečních paprsků je-li Slunce vysoko nad obzorem. Průřez křemíkového
slunečního článku.
Jaká však situace Zemi plochu obrácenou Slunci
a umístěnou hranicí zemské atmosféry dopadá záření výkonem asi
1,4 kW. 15). Dodávku
energie při výkonu asi obstarávají sluneční baterie, které jednak
přímo napájejí přístroje, jednak nabíjejí akumulátory pro krytí spotřeby
v době pobytu stínu Země (obr. 15. roz
hraní vrstev dochází
při dopadu světla oddělo
vání nosičů kladného zá
porného elektrického náboje
Schůdnost této cesty byla ověřena mnoha umělými družicemi
a kosmickými sondami, počínaje Sputnikem (květen 1958).Druhou možností přeměna energie slunečního záření elektric
kou energii pomoci polovodičových fotoelektrických článků, tzv
