Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 38 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. To zní velmi lákavě, neboť několik málo čtverečních metrů plochy slunečních článků střeše malého domku mělo stačit úhradě jeho spotřeby elektrické energie. 15. Uvedená hodnota hustoty výkonu kW/m2 platí totiž jen při kol­ mém dopadu slunečních paprsků je-li Slunce vysoko nad obzorem. Průřez křemíkového slunečního článku.Druhou možností přeměna energie slunečního záření elektric­ kou energii pomoci polovodičových fotoelektrických článků, tzv. optimálnímu využití se musí desky slunečních baterií natáčet správné polohy vzhledem k Slunci, jak mnoha družic. Pro větší výkony při letech větší vzdálenosti Slunce již sluneční baterie nestačí. Dodávku energie při výkonu asi obstarávají sluneční baterie, které jednak přímo napájejí přístroje, jednak nabíjejí akumulátory pro krytí spotřeby v době pobytu stínu Země (obr. Bohužel většina území však optimální podmínky jen zřídka kdy nebo nemá vůbec. Jaká však situace Zemi plochu obrácenou Slunci a umístěnou hranicí zemské atmosféry dopadá záření výkonem asi 1,4 kW. 16). Doba slunečního svitu výška Slunce nad obzorem jsou závislé na ročním období zeměpisné šířce tím také musí počítat. sluneč­ ních článků, sestavených baterií (obr. světlo přechod PN 36 . Například blízkosti Marsu dávaly sotva polovinu výkonu, který dávají oběžné dráze kolem Země. roz­ hraní vrstev dochází při dopadu světla oddělo­ vání nosičů kladného zá­ porného elektrického náboje Schůdnost této cesty byla ověřena mnoha umělými družicemi a kosmickými sondami, počínaje Sputnikem (květen 1958). Při šikmém dopadu při nízké poloze menší. Sluneční elektrárna výkonem 1000 MW by měla vystačit plochou jen km2. 15). Přesto zůstává, ovšem jen ideálním případě, výkon asi 1 povrchu Země. zemské atmosféře přibližně třetina tohoto výkonu odrazí nebo pohltí