Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Světelné
záření laseru lze mnohem lépe soustředit úzkého svazku než mikro
vlnné záření může přenášet velmi velké výkony. Každá změna průměru každé nechtěné zakřivení znamená
velké ztráty selhání přenosu. Teoretické rozbory ukazují, že
by pomocí vlnovodů mohly přenášet výkony řádu desítek gigawattů. Takové vlnovody, ovšem jen délkou několik
metrů, používají radarové technice. Při přenosu zemské
atmosféře jsou však ztráty ještě mnohem větší než mikrovln. Byli
bychom odkázáni světlovody, které také musely být vyrobeny
s velkou přeností.
34
. Vlnovody musí být vyrobeny velkou
přesností.
V meziplanetárním prostoru, vně zemské atmosféry, bylo spíše
možné využít mikrovlnného laserového záření nejen přenosu sdělo
vacích signálů, ale přenosu energie.Příznivější byl přenos mikrovlnné energie soustředěné kovo
vých trubek, tzv. vlnovodů.
Tím bychom však opět vrátili rozvodným sítím, sítím
zvlášť obtížně realizovatelným. Tedy přenos energie laserem dosud hudbou vzdá
lené budoucnosti. Přesto tomto směru provádí
výzkum svědčí tom, vědci technici nelekají uvedených
(a mnohých jiných) překážek. Dosud však nelze zodpovědět
otázku, zda kdy uskuteční.
Podobné závěry platí pro přenos energie pomocí laseru. Lasery mají zatím mnoho použití
pro jiné účely
