Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Dálková vedení
s tlustými měděnými vodiči byla technicky nemožná.
V každém elektrickém vedení vznikají ztráty přeměnou elektrické energie
v teplo.
Přechod stále vyšším napětím své fyzikální opodstatnění.
Napětí zvyšují
Cestami pro dopravu elektrické energie jsou dálková vedení.
Výhody rozsáhlých energetických systémů jsou tím výraznější,
čím větší zeměpisná rozloha systému čím větší jeho celkový
výkon.
Ke zmenšení odporu vedení musí používat vodiče velkým
průřezem materiálu velkou elektrickou vodivostí.
Země, které mají přebytek energie, když jen určitých obdobích,
mohou dodávat energii jiným zemím. Dobře vodivá
je měď pro první „dálkové“ vedení Lauffenu Frankfurtu ještě
vystačilo spotřebou mědi. Pro dnešní mnohem delší vedení
s mnohem většími výkony však světové zásoby mědi nestačily
a měděné vodiče také měly příliš velkou hmotnost. Není však nijak snadné takový systém vhodně navrhnout
a řídit.
26
. Ztrátový výkon při tom dán vztahem
AP P
kde proud vedení jeho odpor. dvacátých letech bylo zavedeno dnes běžné
napětí 220 kV. Sdružený provoz usnadňuje také „vývoz dovoz“ elektrické energie. Hlavní linky dálkových vedení však dnes provozují
s napětím 400 vyšším.
Již let později nebyla žádnou vzácností dálková vedení
s napětím přes 100 kV. Jen pomocí počítačů lze nalézt
optimální řešení. Napětí 000 při
přenosu Lauffenu Frankfurtu bylo jen začátkem.užitek výměny energie zvlášť velký. Musí respektovat velký počet různých činitelů rozmís
tění průmyslových středisek vlivy podnebí, potřeby rezerv
až kolísání spotřeby mnoho dalších.
Je zřejmé, ani kolísání výroby energie (způsobené obdobím
sucha, vysokým stavem vody apod.) sdruženém systému nepro
jevuje tak rušivě jako při samostatném provozu jednotlivých elektrá
ren. Jejich
vývoj ukazuje zřetelnou tendenci zvyšování napětí závislosti vzrůstu
přenášeného výkonu zvětšování vzdálenosti. Například Sovětském svazu
tyto úspory energie odpovídají výkonu několika velkých elektráren
