Elektrotechnika středem zájmu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Walter Conrad

Strana 163 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Z tohoto šumu, tohoto šeptání vesmíru, vyvozují radioastrono­ mové výsledky svého bádání. Jsou však zapotřebí antény s průměry mnohem většími. Druhá možnost stří­ davé přepínání přijímače anténu zdroj umělého šumu (obr. Pro oba způsoby jsou potřebné pomocné zdroje přesně definovaného šumu, realizované tzv. Takové zařízení velkých rozměrů vzniklo 1963.Radioastronomická zařízení tvořená anténou přijímačem nazý­ vají radioteleskopy, což název odvozený optických přístrojů klasické astronomie teleskopů, tj. ostrově Portoriko Karibském moři byla rozměrné horské kotlině napjata Šeptání vesm íru 161 . Přijímače mají sice malý šum, nejsou ale zcela bez šumu. 84) s následujícím porovnáním záznamů signálů. Optický dalekohled umožňuje pozorování celé oblasti viditel­ ného světla. Tichý šum, jehož inten zita závisí zaměření antény vyladěné frekvenci, většinou vše, radioastronomové zachytí. Lze realizovat, zřekneme-li pohyblivosti antény využijeme-li jejímu zaměřování otáčení Země. Vyžaduje více než „kriminalistický čich“ mimořádně dokonalé technické vybavení. Signály jimi přijímané se nijak nepodobají signálům pozemských vysílačů. proto nutné řešit obtížný problém oddělení vlastního šumu přijímací apara­ tury sledovaného šumu vesmíru. Radioteleskop však zachycuje pouze elektromagnetické vlny úzkém frekvenčním pásmu, které tvoří jen výsek zmíněného „rádiového okna“ atmosféry, většinou jen velmi úzký výsek okolí určité frekvence. dalekohledů. Řekli jsme, průměr 100 dnes dosažitelným maximem pro parabolické výkyvné antény radioteleskopů. Vyskytnou-li impulsy zřetelně přesahující úroveň šumu dokonce periodicky opakující, téměř senzační událost pokud ovšem dodatečně nezjistí, jak již mnoho­ krát stalo, jde rušivé impulsy pozemského původu. Radioastronomie ani žádný jiný obor využití elektro­ magnetických vln) nemá dispozici antény velkým směrovým účinkem a velkým ziskem, které pracovaly širokém frekvenčním rozsahu. šumovými generátory známým řiditelným výkonem. Obvyklé způsoby využívají jeden ze dvou základních principů: Nežádoucí šum kompenzuje pomocným signálem, který také charakter šumu, takže výstupu přijímače dostane pouze užitečný signál šum přijímaný sledovaného zdroje