Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
proto
nutné řešit obtížný problém oddělení vlastního šumu přijímací apara
tury sledovaného šumu vesmíru.
Takové zařízení velkých rozměrů vzniklo 1963.
šumovými generátory známým řiditelným výkonem. dalekohledů. Vyskytnou-li impulsy zřetelně
přesahující úroveň šumu dokonce periodicky opakující, téměř
senzační událost pokud ovšem dodatečně nezjistí, jak již mnoho
krát stalo, jde rušivé impulsy pozemského původu. Obvyklé způsoby využívají jeden
ze dvou základních principů:
Nežádoucí šum kompenzuje pomocným signálem, který také
charakter šumu, takže výstupu přijímače dostane pouze užitečný
signál šum přijímaný sledovaného zdroje. Signály jimi přijímané se
nijak nepodobají signálům pozemských vysílačů. Vyžaduje více než „kriminalistický
čich“ mimořádně dokonalé technické vybavení.
Z tohoto šumu, tohoto šeptání vesmíru, vyvozují radioastrono
mové výsledky svého bádání. Jsou však zapotřebí antény
s průměry mnohem většími.Radioastronomická zařízení tvořená anténou přijímačem nazý
vají radioteleskopy, což název odvozený optických přístrojů klasické
astronomie teleskopů, tj. Pro oba způsoby jsou
potřebné pomocné zdroje přesně definovaného šumu, realizované tzv. Lze realizovat, zřekneme-li pohyblivosti
antény využijeme-li jejímu zaměřování otáčení Země.
Řekli jsme, průměr 100 dnes dosažitelným maximem pro
parabolické výkyvné antény radioteleskopů.
Optický dalekohled umožňuje pozorování celé oblasti viditel
ného světla. ostrově
Portoriko Karibském moři byla rozměrné horské kotlině napjata
Šeptání vesm íru
161
. 84)
s následujícím porovnáním záznamů signálů. Druhá možnost stří
davé přepínání přijímače anténu zdroj umělého šumu (obr. Radioastronomie ani žádný jiný obor využití elektro
magnetických vln) nemá dispozici antény velkým směrovým účinkem
a velkým ziskem, které pracovaly širokém frekvenčním rozsahu. Radioteleskop však zachycuje pouze elektromagnetické
vlny úzkém frekvenčním pásmu, které tvoří jen výsek zmíněného
„rádiového okna“ atmosféry, většinou jen velmi úzký výsek okolí
určité frekvence.
Přijímače mají sice malý šum, nejsou ale zcela bez šumu. Tichý šum, jehož inten
zita závisí zaměření antény vyladěné frekvenci, většinou
vše, radioastronomové zachytí
