Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Kdysi bylo snadné umístit televizní anténu zajišťující dobrý
příjem, avšak dnes, při rostoucím počtu přijímačů, stále obtížnější
najít střeše nebo půdě vhodné místo pro další anténu. Tento princip, přenesený
do oblasti spotřební elektroniky, vedl vzniku společných anténních
zařízení, která mohou přijímat přenášet signály pro všechny přijímače
celého bloku domů. Pro celý
blok domů zde pouze jeden stožár, který nese televizní antény pro
kanály VKV UKV, anténu pro rozhlas pásmu VKV antény pro
ostatní rozhlasová pásma. Architek
tům technikům jsou však tyto lesy televizních antén již dlouho trnem
v oku jedněm proto, hyzdí poškozují střechy fasády domů,
druhým pro zbytečné plýtvání materiálem, který podléhá rychlé zkáze
vlivem povětrnosti, také pro někdy nesnadné dosažení uspokoji
vého příjmu. Může vyžádat libovolnou informaci, jízdního
řádu kuchařskému receptu, inzerátů literární prameny,
od nabídek výrobků dálkové kursy různých oborů.
Na fasádách moderních budov však již nevidíme volně visící
kabely také lesy antén jejich střechách jsou vymýceny.
O tom mohli vyprávět zejména televizní diváci větších
městech.
Na střechách pod ulicemi
Obytný dům bez televizní antény dnes téměř vzácností střechy
ježící mnoha televizními anténami jsou obvyklým jevem. mnoha místech tím bezvadný televizní příjem téměř
znemožněn. telekomunikačních stanicích rádiových spojů
se již několik desetiletí napájí větší počet přijímačů společných
antén, aniž docházelo vzájemnému rušení. Není totiž třeba, aby každý přijímač měl
svou vlastní anténu. Zastiňují
antény způsobují odrazy vln, čímž vyvolávají ,,duchy“ stínítku
obrazovek. Nové
výškové obytné průmyslové budovy situaci ještě zhoršují. Tento systém
by mohl uplatnit zejména spojení kabelovým přenosem televiz
ních signálů. Společné anténní zařízení samozřejmě
mnohem dražší než samostatná individuální anténa, ale podíl nákladů
připadající jednoho účastníka klesá rostoucím počtem účastníků
150
.vatel televizoru přídavné spojení veřejnou telefonní sítí počítači
a bankami dat.
Výhody jsou zjevné
