Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Leningradský závod, němž byl 1937 vyroben první generátor
100 MW, vyvinul také dnes největší generátor dvanáctkrát větším
výkonem.
Také ostatních zemích tepelné elektrárny budují vždy oblastech
s hojnými dobře přístupnými zásobami paliva. však nic nemění tom, využívání fosilních paliv trvale
odčerpává zásoby, které nijak neobnovují.
Světové zásoby fosilních paliv, zejména uhlí, jsou značné stále
se nacházejí otvírají nová ložiska.
Proč hledat nové cesty ?
Gigantické hydroelektrárny velké tepelné elektrárny jsou již
v provozu mnoha místech světa další projektují přece
se všude technici zabývají hledáním „otvíráním“ nových zdrojů ener
gie. průmyslově málo vyvinutých zemích ještě
vzniknou velká vodní díla, často komplexním určením, např. Zejména průmyslových zemích
jsou již větší zdroje vodní energie zcela využity nebo budou využity
v blízké budoucnosti. Jejich výkon bude dále vzrůstat, ale jejich podíl celko
vém výkonu zvolna zmenšuje. Horší ještě je, větší
13
. když odhady jednotlivých
odborníků značně různí spotřeba paliva stále vzrůstá, vyčerpání
zásob uhlí, jímž straší již více než sto let, stále ještě daleké budouc
nosti. konstrukčních kancelářích dnes rodí soustrojí výko
nem 1600 MW.
Již elektrárna Zschornewitz Bitterfeldu, která byla dvacátých
letech největší tepelnou elektrárnou světa, spálila den den sedm
nákladních vlaků hnědého uhlí. Při velké náročnosti takových staveb
na čas finanční prostředky budou ale tam hledána hlavně taková
řešení, která umožní nejrýchleji krýt naléhavou potřebu energie.
Doprava takového množství uhlí větší vzdálenosti byla
neúnosná, proto nás velké tepelné elektrárny budují tam, kde
jsou ložiska hnědého uhlí, které naším nejdůležitějším zdrojem energie. Dnešní velké elektrárny mají spotřebu
mnohonásobně větší. Důvod tomu znám již několik desítek let ověřen mnoha
rozbory; vodní tepelné elektrárny nemohou trvale krýt stále rostoucí
spotřebu energie.
Asi pětina výkonu elektráren (asi 300 GW) dnes kryta vodními
elektrárnami. pro zís
kání energie pro zavlažování.
Ani dosavadní tepelné elektrárny nemohou být trvalým řešením
