Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Mají sloužit několika účelům:
Především mají sloužit pro spojení mezi loděmi pevninou mezi
loděmi navzájem. Mají samočinně zachycovat nouzová volání předávat
je dál.Družice pro námořní pla vbu
Další systém telekomunikačních družic sloužit námořní plavbě. hledání malého záchranného člunu širém moři, hledání letadla,
které havarovalo hustém pralese nebo velmi členitém terénu horské oblasti apod.
První družice tohoto systému byla sovětská družice Kosmos 1383, vypuštěná 1982,
která již prvním měsíci své činnosti umožnila záchranu sedmi lidí.13) Konečně mají být také součástí nových navigačních systémů,
umožňujících lodím přesně stanovit svou polohu kdekoliv celé Zemi
(obr.
la) Pro zachycování nouzových signálů pro přesné určení místa vysílám signálu
byl základě jednání 1977 navržen mezinárodní systém družic KOSPAS/SARSAT. 72). překl.
Při námořních leteckých neštěstích důležitá nejrychlejší pomoc.
Lodní přijímače vysílače musí pracovat mnohem obtížnějších
podmínek než pozemní. Pásma vyhrazená lodnímu rádiovému spojení jsou dnes již
hustě obsazena, budoucnosti vedlo nepřehledné situaci. Musejí být odolné proti vlivům povětrnosti,
malé, velmi spolehlivé přesné.
Podobně jako televizních družic ani zde již nejsou žádné nepře
konatelné technické potíže.
Elektromagnetické vlny nouzového signálu, vysílaného automatickým zařízením stano
vené frekvenci, jsou při šíření podél povrchu Země rušeny četnými odrazy většinou
nedovolí přesné zaměření.
V roce 1976 jednání Londýně zemí provozujících námořní
plavbu usneslo vybudování mezinárodního systému družic pro rádiové
spojení lodí (systém Inmarsat), neboť dosavadní způsoby rádiového spo
jení, především dálková spojení pásmu krátkých vln, nejsou zcela
vyhovující. Moderní
dopravní prostředky sice umožňují, ale ěasto velmi obtížné zdlouhavé hledání
místa neštěstí, např. Zbývá však ještě dosti
práce poli technického vybavení lodí.
Družice zachycují tyto signály nezkreslené změn frekvence signálu vyvolaných
rychlým pohybem družice (tzv.)
135
. Dopplerův jev závislost frekvence rychlosti změny
vzdálenosti vysílače přijímače) lze velmi přesně určit místo vysílání.
Nápravu mohou zjednat pouze telekomunikační družice pro lodní
spojení. Jejich obsluha nesmí být náročná
a složitá. Představitelé podobných systému již pracují,
i když zatím převážně pouze pro vojenské účely. (Pozn
