Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
Sovětský
svaz nemohl zpočátku podobné řešení použít. Taková zařízení
nebyla ještě dispozici, když 1965 uvedl Sovětský svaz provozu
první sdělovací družici. Jeho území leží sever
od rovníku sahá daleko polárních končin. Stabilní
spojení vyžaduje těchto podmínek velmi náročné elektronické zaří
zení nejen pozemních stanic, ale především družic. Byla zvolena jiná cesta, která svědčí vyspělosti
sovětské raketové techniky techniky kosmických letů.
V únoru 1974 byl dán provozu družicový telekomunikační
systém socialistických států, systém Intersputnik, založený 1971. 67).
Tento systém používají jako rovnoprávní partneři BLR, ČSSR, SSSR,
NDR, PLR, MLR, RSR, Mongolská Kuba.
Sdělovací družice typu Molnija obíhají eliptických, velmi pro
táhlých dráhách, ležících rovině, která svírá úhel asi 65° rovinou
rovníku (obr. Dnes jsou
v provozu dva světové systémy telekomunikačních družic.
Naproti tomu systém telekomunikačních družic Intelsat, který
je pod kontrolou USA, řízen podle kapitalistických hledisek. Nad jižní polokoulí družice přibližuje povrchu
Země asi 500 km, nad severní polokoulí vzdaluje asi 000 km. předběžných pokusech
124
. Synchronní geostacio
nární družice jsou pro tato území příliš nízko nad obzorem. Pozemní stanice nemusely mít pohyblivé
antény, neboť družice byly vzhledem povrchu Země nehybné.
Po větší část své dvanáctihodinové oběžné doby každá družice Mol
nija vysoko nad obzorem pro severní polokouli umožňuje spojení
po dobu hodin během každého oběhu. Jejich početní nástupci jsou již mnoho
let důležitou složkou mezinárodních telekomunikačních systémů slouží
I mezinárodní výměně televizních rozhlasových pořadů.
Oba systémy vycházejí také různých technických koncepcí.vými spojovými družicemi, rovnoměrně rozloženými nad rovníkem,
by bylo možné přenášet signály téměř celé Zemi, výjimkou míst
blízkých oběma pólům.
I Intelsat
První sdělovací (telekomunikační) družice byly uvedeny syn
chronní oběžnou dráhu 1963.
Systém Intelsat pracoval začátku geostacionárními družicemi
umístěnými nad Atlantickým, Tichým Indickým oceánem. Účast
nická práva partnerů jsou závislá jejich podílu akcií, nichž většina
je rukou severoamerického konsorcia
