Od elektráren k mikroelektronice. Kdybychom měli rozsvítit stowattovou žárovku roztáčením dynamka ruční klikou, vydrželi bychom to jen krátkou chvíli. Teprve však po deseti hodinách takové úmorné dřiny bychom vykonali práci jedné kilowatt hodiny, za kterou platíme jen několik desítek haléřů. Každý z deseti generátorů sibiřské hydroelektrárny Sajano-Šušenskoje má výkon odpovídající výkonu svalů více než osmi miliónů lidí. Během příštího století lidstvo patrně spotřebuje více energie, než ji spotřebovalo za všechna předcházející tisíciletí své minulosti. Jedním z nejnaléhavějších úkolů vědy a techniky je tuto energii zajistit.
zde platí, vzájemně
neruší kanály, které nepřekrývají. Mezinárodní
normalizací byla však zvolena něco větší šířka, kHz.
Pro základní frekvenci směrodatná šířka přenášeného frekvenč
ního pásma jednoho kanálu, tj. 55) postupuje podobně.stranu nosné frekvence, tedy celkovou šířku kHz. Obě přenášejí stejnou
informaci, takže polovina frekvenčního pásma kanálu obsazuje
vlastně zbytečně.
V technice frekvenčního multiplexu (obr.
Při využití praxi přistoupilo dalším dvěma opatřením:
Především využilo toho, při obvyklém způsobu amplitudové
modulace vysokofrekvenčního signálu vznikají dvě postranní frekvenční
pásma, jedno nad druhé pod nosnou frekvencí. Tím zjednodušily vysílače jednotlivých
kanálů, jejichž frekvence mohou být odvozeny základní, přesně
dodržované frekvence jednoho generátoru. Každý kanál
frekvenčního multiplexu tedy šířku pásma kHz, což umožňuje
přenos nejen hovoru, ale potřebných řídicích, měřicích tarifových
impulsů. (3,4 —0,3) kHz 3,1 kHz. tehdejších dálkových vedeních kromě rozhovoru
v základním pásmu přenášelo ještě několik (3, nebo 12) hovorů vyš-
104
. Místo modulace oběma postranními pásmy, která
se používá např. vysílačů oblasti středních vln, nastoupila proto
modulace sjedním postranním pásmem, čímž zdvojnásobil počet kanálů,,
které lze umístit daném frekvenčním rozsahu. Pokud se
nosné frekvence jednotlivých vysílačů volily tak, aby kanály nikde ne
překrývaly, nedocházelo vzájemnému rušení (každý posluchač
rozhlasu však ví, pásmu středních vln jen zřídka dodržuje). Jedním spojovacím vedením lze
vytvořit tolik přenosových kanálů, jimi vyplní celá šířka frekvenč
ního pásma vedení.
K kabely y
Začátek techniky frekvenčního multiplexu spadá doby první
světové válce. přenáší elektro
magnetické vlny přijímačům druhém konci vedení.
Každý hovor „programem“ miniaturního vysílače, jehož výstup však
není veden antény, ale dálkového vedení. Každý přijímač
je vyladěn frekvenci jednoho vysílače přenáší jeden hovor dále
do místního vedení příslušnému účastníku. Tím usnadnilo přesné
naladění jednotlivých přijímačů.
Dále všechny nosné frekvence zvolily jako celočíselné násobky
určité základní frekvence
