S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
52) postupu-
0jeme tak, indukcí —^- které chceme obvodu dosáhnout,
vyhledáme magnetisační křivce použitého
materiálu potřebnou intensitu [Az/m] ná
sobíme délkou střední silové čáry magnetic
kého obvodu.
Ř ešení:
Obr.těchto poznatků vyplývá, řešení magnetických obvodů řídí
podobnými zákony jako řešení obvodů elektrických.
Tím dostaneme potřebnou magnetomoto-
rickou sílu rovnice vypočítáme
proud je-li dán počet závitů cívky, nebo
obráceně vypočítáme počet závitů je-li dán
proud I. 52.
Z toho vyplývá, části magneticky méně vodivé vytvoření
magnetického toku spotřebuje větší magnetomotorická síla, takže
. I|j
Rozdíl mezi elektrickým magnetickým obvodem tom, že
magnetický obvod uzavírá každém prostředí; magnetické iso-
látory neexistují. Jednoduchý
magnetický obvod
1,4 10-3
= Vs/m2
0,0014
Z magnetisační křivky najdeme pro Vs/m2 potřebné =
= 300 Az/m.
Ze vztáhli
Hl 300 0,628
~W HkT
IN 1,88 A
I magnetickém obvodu složeném různých materiálů všech
částech obvodu stejný magnetický tok při stejném průřezu stejná
magnetická indukce.
Při návrhu jednoduchého magnetického obvodu (obr.
Příklad ocelovém jádře střední
délkou silové čáry 62,8 0,628 m
a stálým průřezem cm2 0,0014 m2
je navinuto 100 závitů; máme stanovit magnetisační proud potřebný
k dosažení magnetického toku 1,4 10-3 Vs
