S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
těchto poznatků vyplývá, řešení magnetických obvodů řídí
podobnými zákony jako řešení obvodů elektrických.
Při návrhu jednoduchého magnetického obvodu (obr. 52) postupu-
0jeme tak, indukcí —^- které chceme obvodu dosáhnout,
vyhledáme magnetisační křivce použitého
materiálu potřebnou intensitu [Az/m] ná
sobíme délkou střední silové čáry magnetic
kého obvodu.
Z toho vyplývá, části magneticky méně vodivé vytvoření
magnetického toku spotřebuje větší magnetomotorická síla, takže
. 52.
Ř ešení:
Obr. Jednoduchý
magnetický obvod
1,4 10-3
= Vs/m2
0,0014
Z magnetisační křivky najdeme pro Vs/m2 potřebné =
= 300 Az/m.
Příklad ocelovém jádře střední
délkou silové čáry 62,8 0,628 m
a stálým průřezem cm2 0,0014 m2
je navinuto 100 závitů; máme stanovit magnetisační proud potřebný
k dosažení magnetického toku 1,4 10-3 Vs.
Ze vztáhli
Hl 300 0,628
~W HkT
IN 1,88 A
I magnetickém obvodu složeném různých materiálů všech
částech obvodu stejný magnetický tok při stejném průřezu stejná
magnetická indukce.
Tím dostaneme potřebnou magnetomoto-
rickou sílu rovnice vypočítáme
proud je-li dán počet závitů cívky, nebo
obráceně vypočítáme počet závitů je-li dán
proud I. I|j
Rozdíl mezi elektrickým magnetickým obvodem tom, že
magnetický obvod uzavírá každém prostředí; magnetické iso-
látory neexistují
