S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
Při větších intensitách přírůstek stále menší, neboť
přicházíme oblasti magnetického nasycení materiálu, při němž jsou
již skoro všechny elementární proudy uspořádány tak, magnetické
toky jimi buzené splývají magnetickým tokem vnějšího pole. 50. Závisí na
intensitě magnetického pole předcházejícím magnetickém stavu. 50. Říkáme křivka
m agnetisační.
B 2]
H Az/rry
Obr.
Stav úplného nasycení, který grafickém znázornění projevuje
.
Proto grafickým znázorněním vztahu //„ není pro ferro-
magnetické látky přímka, nýbrž křivka (obr. 51). proto, elementární proudy atomech počátku
snadno uspořádají tak, aby jejich účinkem vnější magnetické pole
zesilovalo.
Pro libovolnou magnetickou indukci zjistíme magnetisační
křivky potřebnou intensitu magnetického pole ampérzávitech
na jeden metr délky silové čáry příslušného magnetického obvodu. prázdnu prakticky každém neferromagne-
tickém prostředí permeabilita látky takže pak
B H
Poněvadž permeabilita ii0 konstantní, lze znázornit vztah mezi
magnetickou indukcí intensitou magnetického pole prázdnu a
u látek neferromagnetických přímkou, viz obr.
Z průběhu magnetisační křivky poznáváme, při zvětšování
intensity počátku (od magnetická indukce rychle
zvětšuje.Permeabilita látky někdy značí /ut říká relativn í
perm eabilita, neboť vlastně udává, kolikrát permeabilita pro
středí vyplněném danou látkou větší, než byla jinak stejných
podmínek prázdnu. Magnetisační přímka prázdna neferromagnetických látek
Permeabilita látek ferromagnetických proměnná