S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
Obr.
9.
Znázorníme-li graficky
naměřené napětí závis
losti teplotě svaru při stálé teplotě studených konců, dostaneme
cejchovní křivku příslušného termoelektrického článku. Čím vyšší je
teplota svaru, tím větší
je napětí. CEJCHOVÁNÍ TERMOELEKTRICKÉHO ČLÁNKU PRO
MĚŘENÍ TEPLOTY
Postup při měření (obr.Odečtením rovnic pro L":
L -f- -f- ÄI
L" M
dostaneme
a odtud
Ľ f
Ľ L"
M =■
Ze vztahu L1L činitel vazby obou cívek
M
k =
y ,
Z naměřených vypočítaných hodnot sestavíme tabulku.
Zahříváme-li místo sva
rutermoelektrického člán
ku, vzniká mezi druhými
dvěma studenými konci
napětí, jež měří zapojený
milivoltmetr. Cejchování termoelektrického článku:
mV milivoltmetr; teploměr pro nižší teploty,
T2 teploměr pro vyšší teploty; ampérmetr
R proměnný odpor
. 316):
Termoelektrický článek skládá dvou vodičů různých vhod
ných kovů, jež jsou jednom konci spojeny buď svarem, nebo letová
ním jejichž druhé dva
konce tvoří přívody mili-
voltmetru. 316.
Cejchovní křivky různých prakticky používaných termoelektric
kých článků jsou uvedeny obr. 217a
