S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
298.0,0008 (světlo červené) 0,0004 (světlo fialové), nemůžeme
optickým mikroskopem pozorovat předměty menší než 0,0002 mm. Podstata činnosti elektronového mikroskopu
dáním elektrod cívek obdobně jako světelné paprsky čočkami.
Další zvětšení možné, sestroji mikroskop používající krat
ších vln, než jsou vlny světelné; takovým řešením mikroskop
elektronový. Místo přímého vytváření elektrických čoček pomocí mřížek,
které mají různý potenciál, vytvoříme elektrické pole, jehož ekvipo-
tenciální plochy (plochy stejných potenciálů) mají tvar čočky. objektiv
zdroj elektronových
paprsku (kathoda)
pozorovaný předmět
/ M
i objektiv
železný plášť -
kolem cívky \
v
kotoučová cívka
(magnetická čočka)
proud elektronů
prochází jejím středem
j ještě více zvětšený obraz
Obr. Elektro
nový paprsek, který prochází dvěma síťkami, nichž jedna náboj zá
porný, druhá náboj kladný, láme proto, mezi síťkami mění rych
lost elektronů, podobně jako láme světelný paprsek rozhraní dvou
prostředí.
Konstrukce elektronového mikroskopu zakládá poznatku, že
pohyb elektronů lze elektrickém nebo magnetickém poli řídit uspořá-
zdroj světla
Ä
// \w\
zvětšený obra2
II. 273
. 296). Takové
elektrické pole vzniká mezi dvěma válcovými anodami (obr.
18 Elektrotechnika II
