S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
Obrátíme-li pola
ritu napětí vy-
chylovacích destič
kách, změní směr
vychylování elek
tronového paprsku. 289.
paprsek vrací
Obr. Vychylování elektronového paprsku
v elektrickém poli
několika anod podobně jako světelné paprsky čočkami tak, tvoří
úzký svazek elektronů, nazývaný elektronovým paprskem (obr.Obr. Elektronový paprskek prochází mezi dvěma sobě kolmými
dvojicemi vychylova-
cích destiček dopadá
na stínítko přední
stěně obrazovky po
kryté vrstvou, která při
dopadu elektronů svě
télkuje (fluoreskuje).
Elektrony jsou malé zá
porné náboje, proto
jsou při prolétnutí elektrickým polem mezi vychylovacími destičkami
přitahovány kladné destičce, čímž elektronový paprsek vychyluje
a dopadá stínítko tím hlouběji pod středem, čím větší napětí
připojíme vychy
tá lovacím destičkám.
287). Poněvadž paprsek vychyluje nahoru dolů, říkáme těmto
vychylovacím destičkám destičky pro svislé vychylování.
Připojíme-li první
mu páru vychylovacích
destiček napětí (obr.
288), vznikne mezi des
tičkami elektrické pole. 288. Pilovité kmity
.
Připojíme-li des
tičkám střídavé na
pětí místo napětí
stejnosměrného, bude paprsek vychylovat střídavě nahoru dolů a
poněvadž fluorescenční vrstva setrvačnost také naše oko není doko
nalé, vidíme stínítku světelnou stopu tím delší, čím větší přiváděné
napětí
